Lidé, místa, události
Lidé, události, místa, organizace, projekty a díla. Zdrojem pravdy je složka dosiérů projektu.
Nalezeno: 93
Osobnost · 1857–1910
Josef Křivánek (1857–1910), rodák z Hořovic, patřil k výrazným českým technikům působícím v Kyjevě. Koncem 19. století vedl a rozvíjel rozsáhlý strojírenský podnik na Šuljavce, zejména výrobu zařízení pro cukrovary. Továrnu původně…
Osobnost · 1870–1961
Tomáš Nejedlý (1870–1961) pocházel z Hořovic a na konci 19. století působil v Kyjevě, kam přijel za svým strýcem, průmyslníkem Josefem Křivánkem. V roce 1898 založil s Antonínem Ungermannem na Šuljavce slévárnu Nejedlý & Ungermann. Po…
Osobnost · 1855–1937
Český dirigent, skladatel a pedagog Josef Přibík dirigoval v operních divadlech v Charkově, Lvově, Kyjevě a od roku 1894 v Oděse, kde se roku 1919 stal profesorem konzervatoře. Podle Encyklopedie moderní Ukrajiny uvedl v Kyjevě první…
Osobnost · 1872–1945
Český klavírista a pedagog Vilém Kurz se roku 1898 přestěhoval do Lvova na pozvání Haličské hudební společnosti a do roku 1919 vyučoval na její konzervatoři, kde studovali i ukrajinští klavíristé. Později působil v Brně a v Praze, kde mezi…
Osobnost · 1865–1944
Český archeolog, slavista a etnolog Lubor Niederle, autor Slovanských starožitností, podle Encyklopedie moderní Ukrajiny navrhl vislanodněperskou teorii pravlasti Slovanů, navštívil Kyjev v letech 1893 a 1899 a dopisoval si s Fedirem…
Osobnost · 1875–1954
Václav Girsa se narodil v Šepetovce v rodině volyňských Čechů, studoval v Kamenci Podolském a od roku 1902 nebo 1903 působil jako lékař v Kyjevě. Za první světové války byl členem kyjevského českého komitétu, zřídil oddělení pro české a…
Osobnost · 1882–1952
Český spisovatel Ivan Olbracht v letech 1931–1936 často pobýval na Podkarpatské Rusi, usadil se v Koločavě a napsal reportáž Země bez jména (1932), román Nikola Šuhaj loupežník (1933) a další díla o kraji. Podle českých Wikipedií v…
Osobnost · 1874–1967
Josef Girsa se narodil v Šepetovce v české rodině, do roku 1917 řídil statky a podniky v Ruském impériu, mj. v Podolské, Kyjevské a Černihovské gubernii. Dne 28. června 1921 stanul v čele československé obchodní mise v Charkově a poté…
Osobnost · 1845–1918
Ivan Puluj (1845–1918) byl fyzik a elektrotechnik ukrajinského původu, který po více než tři desetiletí působil v Praze. Na zdejší německé vysoké škole technické vyučoval fyziku, v akademickém roce 1888/89 byl rektorem a významně přispěl k…
Osobnost · 1854–1942
Ivan Horbaczewski (1854–1942) byl chemik, lékař a pedagog ukrajinského původu, který výrazně ovlivnil vývoj české lékařské chemie. Od roku 1883 působil na české Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze a v akademickém roce 1902/03 byl jejím…
Osobnost · 1882–1932
Mykyta Šapoval (1882–1932) patřil k nejvýznamnějším organizátorům ukrajinského exilového života v meziválečném Československu. V Praze vedl Ukrajinský občanský výbor, který pomáhal emigrantům a podílel se na vzniku ukrajinských…
Osobnost · 1872–1955
Andrij Jakovliv (1872–1955) byl ukrajinský právní historik a diplomat, který od roku 1923 působil v Praze. Na Ukrajinské svobodné univerzitě působil od 1923 jako docent, od 1928 nebo 1929 (prameny se rozcházejí) jako profesor; ve dvou…
Osobnost · 1856–1940
Sofie Rusová (1856–1940) byla ukrajinská pedagožka a organizátorka ženského hnutí. Po odchodu z Ukrajiny působila v československém exilu, přednášela v Poděbradech i na Ukrajinském pedagogickém institutu v Praze a podílela se na péči o…
Osobnost · 1849–1936
Fedir Ščerbyna (1849–1936) byl historik, statistik a veřejný činitel spojený s Kubání. V emigraci působil na Ukrajinské svobodné univerzitě v Praze, jejímž rektorem byl v letech 1924–1925, a vyučoval statistiku na Ukrajinské hospodářské…
Osobnost · 1874–1935
Vasyl Bidnov (1874–1935) byl ukrajinský historik církve a archivář. Od roku 1922 učil na Ukrajinské svobodné univerzitě v Praze a působil v ukrajinských institucích v Poděbradech. Prameny datují přechod do Varšavy rokem 1928 nebo 1929…
Osobnost · 1883–1943
Oleksandr Mycjuk (1883–1943) byl ukrajinský ekonom, politik a vysokoškolský pedagog. Po působení ve vládách Ukrajinské lidové republiky odešel do Československa. Vyučoval na Ukrajinské hospodářské akademii v Poděbradech a na Ukrajinské…
Osobnost · 1874–1945
Avgustyn Vološyn (1874–1945) byl řeckokatolický kněz, pedagog a politik. Dne 14. března 1939 vyhlásil samostatnost Karpatské Ukrajiny a 15. března jej její sněm zvolil prezidentem. Po maďarské okupaci odešel do emigrace a působil na…
Osobnost · 1894–1926
Jurij Darahan (1894–1926) byl ukrajinský básník a důstojník armády Ukrajinské lidové republiky. Po internaci v Polsku působil v ukrajinském literárním prostředí Prahy a Poděbrad, studoval na ukrajinském pedagogickém institutu a roku 1925…
Osobnost · 1899–1970
Oleksa Stefanovyč (1899–1970) byl ukrajinský básník meziválečné emigrace, který studoval v Praze a vydal zde své rané sbírky. Jeho poezie propojuje volyňské vzpomínky, historickou obraznost a náboženskou symboliku. Rok vydání knihy…
Osobnost · 1902–2005
Natalija Livycká-Cholodná (1902–2005) byla ukrajinská básnířka a překladatelka, která studovala v Praze a působila v prostředí ukrajinské emigrace v Poděbradech. Po přesídlení do Varšavy vydala sbírky Vohon i popil (1934) a Sim liter…
Osobnost · 1876–1940
Spyrydon Čerkasenko (1876–1940) byl ukrajinský spisovatel, dramatik a pedagog. Po působení na Ukrajině a ve Vídni pracoval v meziválečném Užhorodu, tehdy v Československu, kde podporoval školní divadlo a skautské prostředí. Později žil…
Osobnost · 1888–1966
Natalena Koroleva (1888–1966) byla ukrajinská spisovatelka a autorka historické a mytologické prózy. Encyklopedické životopisy datují její působení při diplomatické misi v Praze do roku 1919; předmluva k bibliografické příručce z roku 2003…
Osobnost · 1897–1968
Jevhen Malanjuk (1897–1968), básník a bývalý důstojník armády Ukrajinské lidové republiky, studoval ve 20. letech 20. století na Ukrajinské hospodářské akademii v Poděbradech. Právě zde roku 1925 vyšla jeho první sbírka „Stylet i stylos“.…
Osobnost · 1907–1944
Oleh Olžyč (1907–1944), vlastním jménem Oleh Kandyba, byl ukrajinský básník, archeolog a politický aktivista. Jako syn básníka Oleksandra Olese vyrůstal v československém exilu a vystudoval archeologii na Univerzitě Karlově. Propojoval…
Osobnost · 1906–1942
Olena Teliha (1906–1942) byla ukrajinská básnířka a publicistka. V letech 1922–1929 žila v československém exilu, zejména v Poděbradech, a studovala na ukrajinském pedagogickém institutu v Praze. Fotografie z archivních fondů dokládají…
Osobnost · 1878–1944
Oleksandr Oles (1878–1944), vlastním jménem Oleksandr Kandyba, byl ukrajinský básník a dramatik, jehož počátek pobytu v Praze zdroje datují rokem 1923 nebo 1924. Československo mu poskytlo prostor pro literární práci v emigraci. Jeho verše…
Osobnost · 1877–1945
Dmytro Antonovyč (1877–1945) byl ukrajinský historik umění, pedagog a politik, který významnou část svého života spojil s Prahou. Přednášel na Ukrajinské svobodné univerzitě, opakovaně zastával funkci rektora a podílel se na založení…
Osobnost · 1882–1951
Dmytro Dorošenko (1882–1951) byl ukrajinský historik a diplomat, který od roku 1921 působil na Ukrajinské svobodné univerzitě a v letech 1926–1936 přednášel na Karlově univerzitě v Praze. Roku 1923 spoluzaložil Ukrajinskou…
Osobnost · 1859–1938
Stepan Smal-Stockyj (1859–1938) byl ukrajinský jazykovědec, pedagog, politik a významný představitel ukrajinské vzdělanosti. V Praze zastupoval západoukrajinské diplomatické zájmy, od roku 1921 vyučoval na Ukrajinské svobodné univerzitě a…
Osobnost · 1867–1945
Oleksandr Kolessa (1867–1945) byl ukrajinský filolog, literární historik a významný organizátor exilové vědy v Praze. Působil na Ukrajinské svobodné univerzitě, podílel se na historicko-filologické společnosti a udržoval doložené odborné…
Osobnost · 1870–1935
Stanislav Dnistrjanskyj (1870–1935) byl ukrajinský právník a vysokoškolský pedagog, který spoluvytvářel Ukrajinskou svobodnou univerzitu a ve školním roce 1922/23 působil jako její rektor v Praze. Zabýval se občanským právem, teorií státu…
Osobnost · 1850–1937
Tomáš Garrigue Masaryk (1850–1937), první prezident Československa, podpořil politiku pomoci emigrantům po první světové válce. V rámci tzv. Ruské pomocné akce mohli v Československu studovat a odborně působit také Ukrajinci. V Praze a…
Osobnost · 1884–1948
Edvard Beneš (1884–1948) byl československý diplomat a prezident, jehož politika významně ovlivnila dějiny Podkarpatské Rusi a poválečného Zakarpatska. Podílel se na utváření státu po roce 1918, zastával prezidentský úřad od roku 1935 a po…
Osobnost · 1868–1945
Maksym Slavinskyj (1868–1945) byl ukrajinský novinář, překladatel a diplomat, který vedl v letech 1919–1923 misi Ukrajinské lidové republiky v Praze. Po jejím zániku působil v exilovém vysokém školství. V roce 1945 byl zatčen sovětskými…
Osobnost · 1872–1959
Stepan Siropolko (1872–1959) byl ukrajinský pedagog, historik školství a bibliograf. V meziválečné Praze vyučoval na Ukrajinském pedagogickém institutu M. Drahomanova, vedl Společnost přátel ukrajinské knihy a redigoval časopis Knyholjub.…
Osobnost · 1878–1950
Zinaida Mirná (1875/1878–1950) byla ukrajinská občanská aktivistka, členka Ukrajinské ústřední rady a významná představitelka ženského hnutí. Od roku 1924 žila v Praze, kde vedla ukrajinský ženský spolek, podílela se na pomoci emigrantům a…
Osobnost · 1874–1943
Ivan Šovheniv (1874–1943) byl ukrajinský hydrotechnik a vodohospodářský odborník. V letech 1918–1920 působil v kyjevském technickém a státním prostředí, poté odešel do Československa a stal se prvním rektorem Ukrajinské hospodářské…
Osobnost · 1878–1953
Borys Ivanyc’kyj (1878–1953) byl ukrajinský lesnický vědec a pedagog, který působil v Ukrajinské hospodářské akademii v Poděbradech. Jeho práce spojovala lesní hospodářství, přírodovědu a vzdělávání v ukrajinštině. Datum narození (8 (20)…
Osobnost · 1881–1950
Serhij Tymošenko (1881–1950) byl ukrajinský architekt, pedagog a veřejný činitel. V meziválečném Československu vyučoval na Ukrajinské hospodářské akademii v Poděbradech a podílel se na uměleckém vzdělávání v Praze. Přesné termíny jeho…
Osobnost · 1866–1934
Mychajlo Hruševskyj (1866–1934) byl ukrajinský historik a předseda Ukrajinské ústřední rady. Jeho exil v letech 1919–1924 probíhal v širší středoevropské intelektuální síti. Dopis z Vídně ze 7. května 1923 básníku Oleksandru Olesovi…
Organizace · 1921–1950
Ukrajinská svobodná univerzita vznikla roku 1921 ve Vídni a ještě téhož roku přesídlila do Prahy. Díky spolupráci s Karlovou univerzitou a podpoře československé vlády se stala významným centrem ukrajinského vzdělávání a vědy v exilu. V…
Organizace · 1922–1945
Ukrajinská hospodářská akademie v Poděbradech vznikla roku 1922 z iniciativy ukrajinských emigrantů za podpory československého státu. Nabízela vzdělání v zemědělství, lesnictví, technických oborech a družstevní ekonomice. Na jejích…
Organizace · 1923–1945
Ukrajinský pedagogický institut Mychajla Drahomanova působil v Praze v letech 1923–1933. Založili jej ukrajinští emigranti s podporou československého prostředí, aby vzdělávali učitele a pomáhali udržovat ukrajinské školství. Jeho archiv…
Organizace · 1922–2026
Ukrajinské studio výtvarných umění vzniklo v Praze na konci roku 1923 a pod vedením historika umění Dmytra Antonovyče poskytovalo výuku malby, grafiky, sochařství i užitého umění. Škola byla otevřená také Čechům a Slovákům. Výtvarná díla…
Organizace · 1925–1956
Ukrajinské reálné gymnázium vzniklo v Praze v březnu 1925 jako součást Ukrajinského pedagogického institutu Mychajla Drahomanova. Poskytovalo dětem ukrajinských emigrantů středoškolské vzdělání v mateřštině, rozvíjelo studentské časopisy a…
Organizace · 1921–1934
Ukrajinský hromadský komitét působil v Praze v letech 1921–1925. Pomáhal ukrajinským emigrantům s právními, sociálními a vzdělávacími otázkami a podílel se na vzniku vysokých škol v Poděbradech a Praze. Předsedal mu Mykyta Šapoval. Je…
Organizace · 1925–1999
Muzeum osvobozeneckého boje Ukrajiny vzniklo v Praze roku 1925 z iniciativy ukrajinských emigrantů a profesorů Ukrajinské svobodné univerzity. Uchovávalo dokumenty ukrajinské diplomacie, vojenských jednotek, spolků, umělecká díla a…
Organizace · 1921–1945
Ukrajinská historicko-filologická společnost v Praze působila v letech 1923–1945 jako důležité badatelské centrum ukrajinské emigrace. Pod vedením Dmytra Antonovyče pořádala stovky vědeckých schůzí, vydávala pětidílné Práce a…
Organizace · 1920–1945
Ukrajinský institut společenských věd, známý též jako Ukrajinský sociologický institut, vznikl v Praze v roce 1924 z iniciativy Mykyty Šapovala a jeho spolupracovníků. Rozvíjel sociologii, vydával časopis Suspil'stvo, spravoval knihovnu a…
Organizace · 1926–1942
Ukrajinský spolek přátel knihy v Praze působil v letech 1927–1942 jako odborné centrum ukrajinských bibliografů, knihovníků a vydavatelů. Vznikl po mezinárodním knihovnickém kongresu konaném v Praze roku 1926. Vydával časopis Knyholjub…
Organizace · 1921–1943
Ukrajinský ženský spolek v Československu vznikl roku 1923 a v Praze rozvíjel sociální a kulturní podporu ukrajinských emigrantů. Jeho členky provozovaly ukrajinskou jídelnu, pomáhaly studentům a dětem, pořádaly přednášky a spolupracovaly…
Organizace · 1919–1945
Ukrajinská akademická hromada vznikla v Praze roku 1919 jako studentský spolek a v květnu 1920 přijala své pozdější jméno. Propojovala ukrajinské studenty různých vysokých škol, podporovala jejich kulturní a organizační život a vydávala…
Organizace · 1922–1977
Ústřední svaz ukrajinského studentstva (CeSUS) vznikl na studentském kongresu v Praze v létě 1922. Propojoval ukrajinské studentské organizace v mnoha zemích, zajišťoval zastupování, pomoc a kulturní činnost a vydával Studentský věstník.…
Organizace · 1911–1939
Ukrajinský skautský Plast rozvíjel ve dvacátých a třicátých letech 20. století své skupiny také v Československu. Významnými místy byly Praha, Poděbrady a Řevnice. V Praze vzniklo ukrajinské skautské vedení a později Svaz ukrajinských…
Organizace · 1921–1939
Svaz ukrajinských skautů-emigrantů (SUPE) působil ve třicátých letech 20. století se střediskem v Praze. Vznikl na základě starší sítě ukrajinských skautských oddílů v Československu a sdružoval skupiny také v dalších evropských zemích.…
Organizace · 1921–2026
Plast Czechia je současná ukrajinská skautská organizace působící podle svých veřejných údajů v Praze, Brně a Ostravě. Místní skautská tradice byla obnovována od roku 2014 a dne 26. dubna 2015 vznikla nová plastová skupina. Organizace se…
Organizace · 1924–1978
Spolek Muzea osvobozeneckého boje Ukrajiny vznikl v Praze roku 1925 jako právní a společenská opora ukrajinského muzea. Sdružoval osobnosti exilové vědy a kultury, zajišťoval dary, správu a ochranu sbírek. Jde o jiný subjekt než samotné…
Organizace · 1921–1932
Ukrajinský občanský vydavatelský fond působil v meziválečné Praze jako důležitý vydavatel ukrajinské exilové literatury. Odborná studie klade jeho založení do roku 1921, zatímco některé bibliografie uvádějí rok 1923. Fond vydal mimo jiné…
Organizace · 1924–2026
Pražská vydavatelská společnost Sijač vznikla roku 1924 při Ukrajinském vyšším pedagogickém institutu M. Drahomanova. Vydávala učebnice, přednáškové texty a odborné publikace, například matematické, filologické a filozofické práce.…
Organizace · 1908–2026
Ukrajinské nakladatelství Čas vzniklo roku 1908 v Kyjevě a v roce 1919 rozvinulo pražskou pobočku vedenou Vasylem Korolivem-Starym. Dvojí impresum Kyjev–Praha dokládají bibliografické záznamy z roku 1919. Historická adresa Karlova 13 se…
Organizace · 1918–2026
Vsesvit bylo ukrajinské družstevní nakladatelské sdružení založené v Praze roku 1919. Bibliografický záznam Národní knihovny Ukrajiny dokládá jeho pražské vydání Dmytra Dorošenka Uherská Ukrajina (1919), v informační sérii číslo 1.…
Organizace · 1933–1944
Proboiem byl ukrajinský časopis a později také knižní nakladatelský podnik v Praze spojený se Stepanem Rosochou. Encyklopedie datuje časopis od prosince 1933 do ledna 1944, zatímco jiné katalogy uvádějí 1934–1944 a knižní činnost zejména…
Organizace · 1936–2014
Kolos bylo soukromé ukrajinské nakladatelství působící v Praze v letech 1940–1945. Encyklopedie uvádí zakladatele I. Romana a přibližně dvacet titulů. Knihovní katalogy dokládají vydání Mykoly Kuliše, Leonida Mosendze a Adriana Kaščenka.…
Organizace · 1918–2022
Mimořádná diplomatická mise Ukrajinské lidové republiky působila v Praze v letech 1919–1923 pod vedením Maksyma Slavinského. Zajišťovala diplomatickou korespondenci, doklady a hospodářské kontakty; v dubnu 1919 její zástupci sjednali…
Organizace · 1902–1941
Označení „Ukrajinská studentská obec v Praze“ je v projektu prozatímní. Archivní soubor č. 4032 dokládá činnost spolku „Ukrajinská hromada“ v letech 1902–1908 a dokumenty o studentské podpoře. Jde o jinou historickou otázku než Ukrajinská…
Místo · 1680–2026
Olšanské hřbitovy jsou nejrozsáhlejším pražským pohřebištěm a významným místem česko-ukrajinské paměti. Jejich historie sahá do roku 1680. Odborná literatura připomíná hroby a památku ukrajinských emigrantů. Básník Oleksandr Oles zde byl…
Místo · 1905–2026
Zámek Poděbrady na Jiřího náměstí 1 je významnou českou historickou památkou spojenou s králem Jiřím z Poděbrad i s rozvojem lázeňského města. Ve dvacátých a třicátých letech 20. století poskytl prostory Ukrajinské hospodářské akademii…
Místo · 1896–2026
Městský hřbitov v Poděbradech-Kluku je architektonicky cenný secesní areál spojený s Josefem Fantou, Františkem Thomayerem a Františkem Bílkem. Uchovává také památku ukrajinských emigrantů, kteří působili ve městě zejména díky Ukrajinské…
Místo · 1845–2026
Pamětní deska Ivana Puluje se nachází v pražském Smíchově. Soupis památek i článek Iva Krause uvádějí Preslovu 15; dřívější redakční údaj Preslova 5 pochází z nyní nedostupného katalogu a nebyl znovu potvrzen. Kraus datuje odhalení na 22.…
Místo · 1897–2026
Nuselská radnice je novorenesanční radnice na adrese Táborská 500/30, Praha 4, dokončená v letech 1908–1909 podle projektu Antonína Turka. Budova plní městské a reprezentativní funkce. Ukrajinské centrum Nusle je samostatným komunitním…
Místo · 1925–2025
Řevnice jsou důležitým místem ukrajinských dějin v Československu: v letech přibližně 1927/1928–1937 zde působilo ukrajinské reálné gymnázium založené roku 1925 v Praze. Národní knihovna a místní historik uvádějí přesun v roce 1927…
Místo · 1088–2026
Nusle jsou historickou čtvrtí a katastrálním územím Prahy. Encyklopedie Prahy 2 uvádí první písemnou zmínku v roce 1088, povýšení na město 31. prosince 1898 a začlenění do Velké Prahy od 1. ledna 1922. Dnešní území spadá převážně do Prahy…
Místo · 1232–2026
Klementinum v historickém centru Prahy je rozsáhlý architektonický komplex, jehož jezuitský vývoj začal roku 1556. Dnes je sídlem Národní knihovny ČR. Pro česko-ukrajinské dějiny je zvlášť důležitá Slovanská knihovna, založená roku 1924 a…
Místo · 1347–2026
Historické prostory Univerzity Karlovy představují důležitou vrstvu česko-ukrajinských akademických dějin. Univerzita byla založena roku 1348, Karolinum se utvářelo od roku 1383. Ukrajinský básník a archeolog Oleh Kandyba (Olžyč) zdejší…
Dílo · 1840–2026
Pražské dvousvazkové vydání Ševčenkova Kobzaru nese rok 1876, první svazek však byl podle knihovědného výzkumu vytištěn již koncem roku 1875. Vzniklo spoluprací ukrajinských vzdělanců Sofije a Oleksandra Rusových, Fedora Vovka a českého…
Dílo · 1922–2023
*Sahajdak* Jurije Darahana je básnická sbírka vydaná roku 1925 v Praze Ukrajinským občanským vydavatelským fondem. Dochovaný knihovní záznam uvádí první knihu s básněmi z let 1922–1924 a rozsah 64 stran. Novější výzkum zkoumá přesné datum…
Dílo · 1922–2026
Nová Ukrajina byl ukrajinský politický a kulturní časopis vydávaný v Praze v letech 1922–1928. Z původního čtrnáctideníku se roku 1923 stal měsíčník. Redakční okruh se v průběhu let měnil a zahrnoval Mykytu Šapovala i další exilové autory.…
Dílo · 1926–1996
Časopis Knyholjub vycházel v Praze v letech 1927–1932 jako odborný orgán Ukrajinské společnosti přátel knihy. Publikoval bibliografii, knihovědné studie a zprávy o ukrajinském tisku v emigraci. Národní knihovna ČR eviduje digitalizované…
Dílo · 1923–2026
Práce Ukrajinské historicko-filologické společnosti v Praze představují vědeckou ediční řadu v pěti svazcích vydaných v letech 1926, 1939, 1941, 1942 a 1944. Řada dokládá pokračování ukrajinského historického a filologického bádání v…
Dílo · 1927–2026
Rozbudova natsii byl ukrajinský politický časopis vydávaný v Praze v letech 1928–1934, původně jako orgán Provodu ukrajinských nacionalistů. Slovanská knihovna uchovává digitalizované ročníky a ukrajinský archiv popisuje konkrétní soubory…
Dílo · 1924–2026
Suspìl'stvo (La société) byl vědecký sborník Ukrajinského institutu společenských věd v Praze, vydávaný pod redakcí Mykyty Šapovala v letech 1925–1927. Katalog jihočeské knihovny eviduje tři fyzické svazky obsahující dvojčíslí I–II, III–IV…
Dílo · 1917–2023
*Stylet i stylos* je první básnická sbírka Jevhena Malanjuka, vydaná roku 1925 v Poděbradech nakladatelstvím „Kyjiv“. Knihovní záznam uvádí 47 stran a básně z let 1923–1924. Slovo „Kyjiv“ označuje nakladatelství, nikoli místo vydání. Nový…
Dílo · 1918–2026
Zemlja j zalizo (Země a železo) je třetí básnická kniha ukrajinského autora Jevhena Malanjuka. Vyšla v Paříži v nakladatelství Tryzub v roce 1930 a rozvíjí reflexi ukrajinských událostí let 1918–1920. Je spojena s literárním prostředím…
Dílo · 1899–2020
Stephanos I je pražská básnická sbírka ukrajinského autora Oleksy Stefanovyče, vydaná nakladatelstvím Dniprové porohy. Dochovaný exemplář má v knihovním katalogu rozsah 79 a jednu nečíslovanou stranu. Datum vydání zůstává sporné: odborné…
Dílo · 1902–2026
V oheň a popel (ukrajinsky «Вогонь і попіл») je první básnická sbírka Natalije Livycké-Cholodné, vydaná ve Varšavě nakladatelstvím Varjah roku 1934. Intimní lyrika vyvolala rozdílné dobové reakce a dnes se zkoumá jako významný projev…
Dílo · 1902–2005
Sedm písmen («Сім літер») je druhá básnická sbírka Natalije Livycké-Cholodné, vydaná ukrajinským exilovým nakladatelstvím Varjah ve Varšavě roku 1937. Název odkazuje k sedmi písmenům slova Ukrajina. Na rozdíl od první sbírky Oheň a popel…
Událost · 1917–2026
Pražská škola ukrajinské poezie je literárněhistorické označení neformálního okruhu ukrajinských exilových autorů meziválečné doby. Patřili k němu například Jevhen Malanjuk, Jurij Darahan, Oleh Olžyč či Olena Teliha, avšak jejich životní…
Událost · 1917–2020
Po politických a válečných otřesech let 1917–1921 se Československo stalo významným centrem ukrajinské emigrace. Státní Ruská pomocná akce od roku 1921 podporovala vzdělávací, vědecké a kulturní instituce uprchlíků. V Praze a Poděbradech…
Událost · 1920–1945
Ukrajinská svobodná univerzita vznikla počátkem roku 1921 ve Vídni a po prvním semestru přesunula svou výuku do Prahy. Institucionální dějiny univerzity a materiály Národní knihovny ČR potvrzují podzim 1921, nikoli konkrétní den stěhování.…
Událost · 1922–1938
R0103 zachycuje několik fází vzniku Ukrajinské hospodářské akademie v Poděbradech v roce 1922. Historické studie uvádějí faktický začátek činnosti 22. dubna; Ukrajinský institut národní paměti označuje 28. duben za první zasedání…
Událost · 1925–2025
R0104 dokumentuje vznik Muzea osvobozeneckého boje Ukrajiny v Praze v květnu 1925. Iniciativa vycházela z prostředí profesorů Ukrajinské svobodné univerzity, zejména Dmytra Antonovyče. Studie Mykoly Mušynky datuje ustavující schůzi spolku…
Událost · 1925–1934
R0105 řeší periodizaci zakládajících sjezdů Svazu ukrajinských plastunů-emigrantů (SUPÉ), nikoli novou identitu již vedeného spolku R0048. Historický plastový přehled uvádí první pražský sjezd 2. listopadu 1930 a druhý 7. června 1931.…
Událost · 1925–2025
Dne 14. února 1945 zasáhl americký nálet na Prahu také budovu Muzea osvobozeneckého boje Ukrajiny v Nuslích. Historik Mykola Mušynka popisuje poškození domu a lidské oběti; další odborné články uvádějí, že část sbírek byla zachráněna.…