Čas – ukrajinské nakladatelství v Kyjevě a Praze

Koho a co nazýváme nakladatelstvím Čas

Čas je ukrajinská vydavatelská organizace, která se utvořila v Kyjevě roku 1908 a pokračovala v době revolučních změn. Pro projekt Česko × Ukrajina je hlavním předmětem R0053 pražská pobočka v letech 1919–1920, kterou historici knižního vydávání spojují s Vasylem Korolivem-Starym. Je nutné zachovat jedny dějiny organizace, ale různé adresy, období a údaje poboček; nelze zpětně přesouvat všechna kyjevská vydání do Prahy. [CH01; CH02]

Samostatně je nutné odlišit nakladatelství Čas od Knyharu, jeho knihovědného časopisu z let 1917–1920, a od pozdějších stejnojmenných organizací. Publikace či časopis jsou produkcí vydavatele, nikoli další právně totožnou kanceláří v Praze. [CH03; CH04]

Předhistorie: družstevní kniha v Kyjevě

Vydavatelská činnost na Ukrajině počátku 20. století spojovala osvětu, národní kulturu a podnikatelskou sebeorganizaci. Čas se stal jedním z příkladů vstupu ukrajinsky psané knihy do širšího čtenářského prostoru. V počáteční etapě se repertoár a organizační role měnily spolu s politickými podmínkami. [CH01; CH03]

Historický model musí rozlišovat rok vzniku nakladatelství, roky vydání jednotlivé knihy a rok otevření pražské pobočky. Jinak schéma webu vytvoří nepravdivý řetězec „Praha — 1908“, ačkoli původní základna organizace byla kyjevská. [CH01]

Revoluční léta a časopis Knyhar

V letech 1917–1920 vydávalo nakladatelství bibliografický a knihovědný časopis Knyhar. Ukrajinská knihovnická encyklopedie jej charakterizuje jako důležitý nástroj přehledu ukrajinského knižního trhu; katalog Knižní komory uvádí roky a čísla časopisu. Redakční funkce se v různých obdobích spojují s Vasylem Korolivem-Starym a Mykolou Zerovem. [CH03; CH04]

Tento časopis není pražský Knyholjub (R0089), který mnohem později založil Ukrajinský spolek přátel knihy. Chybné ztotožnění názvů Knyhar a Knyholjub zkresluje chronologii, vydavatele i okruh autorů. V databázi to má být samostatné pravidlo distinct_periodical_identity. [CH03; KN01]

Přenesení mezinárodní činnosti roku 1919

Historicko-vydavatelský výzkum Mariji Hryňko popisuje pražskou pobočku, kterou organizoval Vasyl Koroliv-Staryj roku 1919. Nakladatelství využilo pražské polygrafické možnosti a intelektuální kontakty pro knihy a brožury v ukrajinštině, češtině a dalších jazycích. Některá vydání mají vydavatelské údaje „Kyjev—Praha“. [CH01; CH02]

Takový dvojí imprint neznamená, že se každý exemplář skutečně tiskl současně ve dvou městech. Pole imprint_cities zachycuje to, co je vytištěno na titulním listu; skutečnou tiskárnu je třeba zjistit z kolofonu, účtu či archivu. „Kde sídlí vydavatel?“ a „kde pracoval tiskařský stroj?“ jsou dvě různé badatelské otázky. [CH01]

Repertoár: vysvětlování Ukrajiny českému čtenáři

Pražská činnost Času souvisela s publikováním materiálů, které představovaly ukrajinské dějiny, kulturu a novou státnost evropskému publiku. České brožury a publikace v dalších jazycích přesahovaly rámec běžného emigrantského knihkupectví. To umožňuje chápat nakladatelství jako nástroj kulturní diplomacie, aniž by bylo právně ztotožněno s diplomatickou misí Ukrajinské lidové republiky. [CH01]

Vydavatelský zájem o politické téma neznamená státní financování konkrétního vydání. Vazbu published_for_diplomatic_campaign lze vytvořit pouze na základě smlouvy, korespondence či přímé informace na titulním listu. U většiny publikací v této vlně takový doklad chybí. [CH01; CH02]

Konkrétní první vydání roku 1919

Bibliografický soupis Knižní komory Ukrajiny popisuje publikaci «Народній герой Симон Петлюра» s vydavatelskými údaji Kyjev—Praha, 1919. Jde o zvlášť cenný případ, protože tištěný údaj dokládá, že název Praha není jen pozdější životopisnou rekonstrukcí. Další ověření musí určit přesný typ exempláře, rozměry, jazyk, formát a tiskárnu. [CH02]

Pro rubriku „Ukrajinci v Praze“ lze ukázat typizovaný řetězec Publisher → Edition → Imprint: Kyiv–Praha, nikoli však automaticky Publisher → printing_house_at_modern_location. Bibliografický soupis je důležitou nezávislou oporou, ale pro konečný katalog záznam vyžaduje faksimile titulního listu. [CH02]

České intelektuální kontakty

Do tematiky pražských vydání Času patřily překlady a texty o ukrajinských záležitostech pro české čtenáře. Bibliografické přehledy obsahují názvy spojené s českým muzikologem Zdeňkem Nejedlým a ukrajinskými kulturními organizacemi. Budoucí karta vyžaduje ověření autorova jména přímo na titulním listu a správného původního českého pravopisu. [CH01]

Chybějící vydavatelský katalog nelze nahradit přibližným příběhem osobního přátelství všech zmíněných činitelů. Postačují doložitelné typy author_of, translated_by, issued_by, reviewed_in; osobní kontakty je třeba zaznamenávat pouze podle dopisů či vzpomínkových svědectví s hodnocením spolehlivosti. [CH01]

Vydavatelská spolupráce a Ševčenko

Zdroje popisují publikace propojující ukrajinskou literaturu s českým kontextem, mimo jiné texty Tarase Ševčenka věnované Janu Husovi. Jejich konkrétní redakční vazby na Stepana Smal-Stockého (R0021) musí doložit titulní údaje jednotlivé knihy. Název Ivan Hus bez autora, roku a redaktora nestačí k bezchybnému vytvoření vztahu. [CH01]

Materiál nabízí neobvyklý webový příběh: ukrajinský básník píše o českém reformátorovi a pražský vydavatel roku 1919 přenáší tento obraz mezi kulturami. Historický smysl příběhu nezbavuje povinnosti ověřit vydání — metaforu nelze bez zdroje proměnit ve faktickou hranu grafu. [CH01]

Útlum pražské etapy a trvání dědictví

Publikace spojené s pražskou pobočkou pocházejí především z let 1919–1920. To umožňuje stanovit pracovní časový interval pobočky, nikoli přesné datum jejího právního uzavření. Takový závěr vyžaduje finanční a registrační dokumenty, dopisy Koroliva-Starého nebo místní registraci podniku. [CH01; CH02]

Vydavatelské dokumenty mohly být rozptýleny mezi Ukrajinu, Česko a soukromé archivy. Úlohou digitálního projektu je vytvořit souborný katalog a cestu ověřování, nikoli podle jediné zmínky prohlásit celý náklad za ztracený nebo všechna vydání za pražská. [CH01]