Česko × UkrajinaPraha · Kyjev · tisíc let vedle sebe

Dílo · Národní obrození · Ukrajinci v Česku · R0086

Pražské vydání Kobzaru 1876

«Кобзар», празьке видання 1876 року · Prague edition of the Kobzar, 1876 · 1840–2026

Podstata

Pražské dvousvazkové vydání Ševčenkova Kobzaru nese rok 1876, první svazek však byl podle knihovědného výzkumu vytištěn již koncem roku 1875. Vzniklo spoluprací ukrajinských vzdělanců Sofije a Oleksandra Rusových, Fedora Vovka a českého tiskařského prostředí kolem Eduarda Grégra. Oba svazky měly rozdílný obsah i zamýšlenou cestu přes cenzurní hranice; dnešní badatelská práce sleduje také jednotlivé knihovní exempláře a chyby v atribuci textů.

Chronologie

  1. 1840První vydání Kobzaru za autorova života v Petrohradě; samostatná ediční entita, nikoli R0086. [KB01; historický kontext]
  2. 1875-05Manželé Rusovovi odjíždějí do Prahy uskutečnit vydavatelský projekt. [KB01; druhotný zdroj se vzpomínkami]
  3. 1875Podle vzpomínek vydavatelů předává F. Vovk rukopisy s rozdílným cenzurním statusem. [KB01; KB04; založeno na vzpomínkách]
  4. 1875-12Skutečné vydání prvního svazku, na jehož titulním listu stojí rok 1876. [KB01; bibliografická analýza]
  5. 1876První svazek v katalogu: XXII + 414 stran, vzpomínky Turgeněva a Polonského. [KB01; KB02; ověřený popis]
  6. jaro 1876Skutečný tisk druhého, necenzurovaného svazku. [KB01; bibliografická analýza]
  7. 1876Druhý svazek: XXIII + 275 stran, vzpomínky Kostomarova a Mykešyna. [KB01; ověřený popis]
  8. 1876-05-18/30Emžský výnos; následoval po skutečném vydání prvního svazku. [KB01; potvrzeno druhotným zdrojem]
  9. 1876První svazek byl poslán do Kyjeva; jeden exemplář druhého byl zaslán Polonskému. [KB01; založeno na vzpomínkách]
  10. 1876Zbývající exempláře druhého svazku a část prvního se prodávaly prostřednictvím pražského knihkupectví. [KB01; druhotný zdroj se vzpomínkami]
  11. 1907Zveřejnění vzpomínek Oleksandra Rusova na pražský tisk v časopise „Киевская старина“. [KB04; bibliografický záznam]
  12. 1937Zveřejnění vzpomínek Sofie Rusové ve Lvově. [KB01; bibliografický záznam]
  13. 2026Národní historická knihovna Ukrajiny zveřejňuje knihovědnou výstavu ke 150. výročí, která rozlišuje dva svazky a jednotlivé exempláře. [KB01; aktuální institucionální zdroj]

Úplný text výzkumu

Proč pražský Kobzar není jen dalším novým vydáním

V letech 1875–1876 vyšel v Praze jeden z nejvýznamnějších vydavatelských projektů ukrajinského hromadovského hnutí 19. století: dvousvazkový „Кобзарь“ Tarase Ševčenka, připravený ukrajinskými činiteli a vytištěný za účasti českých vydavatelů. Národní historická knihovna Ukrajiny mu věnovala samostatný knihovědný výzkum ke 150. výročí. Její popis představuje nejen kulturní symbol, ale také hmotné dějiny knihy — editory, cenzurní strategii, tiskárnu, náklady, předmluvy a pohyb exemplářů mezi zeměmi. [KB01]

V grafu má R0086 typ Publication s parametrem edition. Jde o jeden dvousvazkový vydavatelský celek, avšak dva různé knižní svazky. Dílo, vydání, náklad a fyzický exemplář jsou různé úrovně: citování verše z jednoho exempláře automaticky nevytváří vztah vlastníka jiného exempláře k organizátorům tisku. CMS potřebuje edition_id=R0086 a samostatná pole volume_index, copy_repository, provenance_status, digitization_rights a textual_attribution_review. [KB01; KB03]

Iniciátoři a český článek spolupráce

Podle výzkumu Národní historické knihovny je organizace pražského tisku spojována se Sofií Rusovou (R0005), jejím manželem Oleksandrem Rusovem, historikem a archeologem Fedirem Vovkem a českým politikem a novinářem Edvardem Grégrem. Redakční práci na prvním svazku zdroj připisuje Oleksandru Rusovovi a Fediru Vovkovi; financování spojuje s kyjevskou Starou hromadou. Česká tiskárna a knihkupecká síť zajistily technickou možnost vydání mimo prostor Ruského impéria. [KB01]

Tato vazba ukazuje kulturní spolupráci bez nutnosti romantizovat osobní vztahy. Společná práce na tisku nedokazuje soukromé přátelství Rusové a Grégra ani jejich soustavnou korespondenci. Pokud budou nalezeny dopisy nebo vydavatelské účty, graf bude moci přidat corresponded_with či commissioned_printing; zatím jsou doloženy role organized_publication, edited, provided_printing a participated_in_publishing_network. [KB01; KB04]

Praha roku 1875: logika tisku v zahraničí

V květnu 1875 odjeli manželé Rusovovi do Prahy, jak potvrzuje knihovní přehled opírající se o jejich vzpomínky. Podle téže rekonstrukce byl rukopis předem rozdělen na materiál potenciálně vhodný pro legální šíření a materiál, který měl projít mimo imperiální cenzuru. Tento rozdíl je nutné zachovat bez anachronismu: vydání bylo od počátku plánováno s ohledem na omezení platná již před Emžským výnosem z roku 1876. [KB01; KB04]

Rozšířený veřejný příběh říká, že „Emžský výnos způsobil tisk pražského Kobzaru“. Jde o historicky nepřesné zjednodušení. Výnos byl podepsán 18. (30.) května 1876, ale první svazek s rokem 1876 na titulním listu skutečně vyšel na konci roku 1875. Výnos se stal určující událostí pro režim oběhu ukrajinských knih, nemůže však být příčinou již dokončeného tisku prvního svazku. [KB01]

Dva svazky — dvě různé vydavatelské strategie

První svazek měl být vhodný pro legální šíření za tehdejší cenzury; Národní historická knihovna datuje jeho skutečné vydání na konec roku 1875, ačkoli na titulním listu je rok 1876. Bibliografický popis: XXII, 414 stran, jeden list s portrétem. Byly připojeny vzpomínky Ivana Turgeněva a Jakova Polonského, Ševčenkův vlastní životopis, výběr děl a drama „Назар Стодоля“. Knižní popis ukazuje, že první svazek nezačíná pouze poezií, nýbrž redakčním kontextem a vzpomínkovým souborem. [KB01; KB02]

Druhý svazek, vydaný na jaře 1876, obsahoval díla, která nebyla určena pro stejnou legální cestu přes imperiální cenzuru. Jeho bibliografický popis: XXIII, 275 stran, jeden list s portrétem. Před básněmi jsou vzpomínky Mykoly Kostomarova a Mychajla Mykešyna, mezi přílohami pak „Псалми Давидові“. Národní historická knihovna uvádí ve druhém svazku 70 textů nebo úryvků. Předmluva prvního svazku se nesmí přenášet do druhého ani vytvářet „jednotné“ záhlaví neexistující souborné knihy. [KB01]

Vydavatelské impresum a tiskařské role

Oba svazky mají pražské impresum Nakladem knihkupectvi dra Gregra a F. Dattla; bibliografický záznam uvádí tiskárnu Edvarda Grégra. Právě tento záznam je důležitým dokladem konkrétního českého přínosu: dokládá vydavatelskou a tiskařskou účast, nikoli jen obecné tvrzení „vytištěno v Čechách“. Na titulním listu zůstává historický pravopis, který není třeba automaticky modernizovat bez označení varianty. [KB01; KB02]

Místo provozu tiskárny v letech 1875–1876 nelze bez ověření považovat za totožné se současnou právní adresou nakladatelství nebo s náhodným domem nesoucím Grégrovo jméno. Pro atlas zůstává spolehlivou geolokací Praha jako město tisku, zatímco „přesná adresa tiskařského lisu“ má status NOT_GEOLOCATABLE_YET. Tento status mohou změnit adresáře, účty nebo inzeráty nalezené v městském archivu. [KB01]

Náklad a proč se čísla nesmějí průměrovat

Knihovědná studie Národní historické knihovny Ukrajiny uvádí rozporné údaje o nákladu prvního svazku: 4 000 exemplářů podle Mychajla Komarova a 5 000 ve vzpomínkách Oleksandra Rusova. To neopravňuje vytvořit číslo „4 500“ jako průměr. U druhého svazku se v zpracovaných bibliografických převyprávěních rovněž objevují rozdílné odhady, včetně 600 a 1 000 exemplářů; původní vydavatelský dokument pro tento údaj nebyl prohlédnut. [KB01; KB04]

Pro registr se navrhuje print_run_claims[] se samostatnými prvky source, volume, count, method a confidence. Muzejní obrazovka tak může poctivě ukázat původ každého odhadu a uživatel nedostane falešnou přesnost. Dokladem přesného počtu by mohly být objednávkové knihy, tiskařský protokol či účetní doklad, nikoli navzájem podobné pozdější encyklopedické články. [KB01]

Pohyb knih a role cenzurní sítě

Podle rekonstrukce Národní historické knihovny Ukrajiny byl první svazek odeslán do kyjevského knihkupectví L. Ilnyckého; jeden exemplář druhého poslal Rusov Jakovu Polonskému, který pracoval v ruském cenzurním úřadu. Zbývající exempláře druhého svazku a část prvního zůstaly v knihkupectví Grégra a Dattla k prodeji v zahraničí. Tyto cesty potvrzují různé zamýšlené způsoby šíření, neopravňují však k závěru, že všechny exempláře prvního svazku byly legálně vpuštěny do Ruského impéria nebo že druhý svazek zcela unikl zabavování. [KB01]

Pro výstavu je vhodné vytvořit dvě souběžné mapy: výrobu a odesílání (Praha — Kyjev/Petrohrad) a současné uložení konkrétních exemplářů (Praha, Kyjev, další knihovny). Přepravní cestu jednotlivého exempláře nelze nahradit symbolickou linií mezi městy: na historické mapě musí být každé přemístění doloženo dokumentací. [KB01; KB04]

Pozornost při připisování autorství textů

Vydání bylo odvážným krokem k širšímu souboru Ševčenkových děl, nemělo by se však označovat za moderní vědecké kritické vydání s bezchybnou textologií. Národní historická knihovna Ukrajiny upozorňuje na tři díla ve druhém svazku chybně připsaná Ševčenkovi: „Гарно твоя кобза грає…“, „В альбом“ a „Полуботок“. Tento příklad ukazuje, že historická kulturní hodnota a redakční textová přesnost nejsou totožné. [KB01]

Pro web se navrhuje vztah contains_text pouze na úrovni obsahu zaznamenaného bibliografií a posouzení autorství vést samostatně v tabulce text_attribution_reviews: as_printed_author, modern_critical_attribution, reference_edition, status. To umožňuje zabránit opětovnému šíření chybných autorských atribucí při digitalizaci starých vydání. [KB01]

Které exempláře lze ukázat a které pouze popsat

Národní historická knihovna Ukrajiny uvádí, že uchovává druhý svazek pražského vydání, a popisuje mimo jiné exemplář z knihovny Ivana Rizenka. Národní knihovna Ukrajiny V. I. Vernadského má digitální bibliografický popis prvního svazku. Studie také uvádí, že první necenzurovaný Kobzar je ve fondech Slovanské knihovny Národní knihovny ČR. Tyto zprávy je třeba zaznamenávat jako samostatné Collection / Holding, nikoli jako fyzickou totožnost různých knih. [KB01; KB02; KB03]

Slovanská knihovna, která uchovává ukrajinské knihy a archivní materiály, je cenným partnerem pro dějiny exemplářů. Současné novinářské publikace někdy popisují cesty konkrétní knihy přes instituce a soukromé sbírky. Bez inventárního čísla, vlastnických razítek a přírůstkových dokladů patří jejich převyprávění do PROVENANCE_NEEDS_CONFIRMATION. Stejně tak existence digitálního skenu v Národní knihovně Ukrajiny V. I. Vernadského neznamená volnou licenci k fotografické reprodukci všech jeho stran na našem webu. [KB02; KB05; KB06]

Příběh pro web: „Dva svazky, dvě cesty svobody“

První scénou digitální výstavy jsou dva rozevřené titulní listy s označením Praha, 1876 a jasným bibliografickým vysvětlením: první svazek byl vytištěn již roku 1875. Návštěvník pak porovnává názvy vzpomínek na začátku svazků a vidí, proč editoři uspořádali dvě odlišné řady textů. Animace cenzurní historie zobrazuje samostatně dřívější omezení a květen 1876, aniž by obracela jejich příčinné a časové pořadí. [KB01]

Druhá scéna odhaluje síť lidí: Rusovovi, Fedir Vovk, čeští tiskaři, Polonskij, knihovny a čtenáři. Třetí porovnává stránku historického tisku se současným kritickým vydáním a ukazuje problém autorství tří chybně připsaných textů. Závěr se vrací k místům uložení, kde mohou jednotlivé exempláře získat vlastní badatelské průkazy. Ve veřejné verzi musí být všechny obrázky nahrazeny legálně získanými reprodukcemi nebo bibliografickými miniaturami s povolením. [KB01; KB02; KB05]

Fotografie, skeny a knihovní ověření provenience

  • První svazek 1876 (skutečný tisk 1875), digitální popis a reprodukce v Národní knihovně Ukrajiny V. I. Vernadského: číslo digitálního bibliografického objektu 0000808 neoznačuje samostatné inventární číslo fyzického exempláře.
  • Druhý svazek 1876, doložený exemplář v Národní historické knihovně Ukrajiny: XXIII, 275 stran; před propojením s konkrétním sběratelem ověřit knihovní signaturu a vlastnické znaky.
  • Jeden z pražských exemplářů ve Slovanské knihovně: získat signaturu, typ exempláře, historii nabytí, právo na fotografie a metadata digitalizace.
  • Vzpomínky Oleksandra Rusova v „Киевская старина“ (1907) — digitální knihovní kopie pod odkazem KB04, samostatný primární pamětnický hlas, nikoli absolutní důkaz nákladu.
  • Plán nebo fotografie Grégrovy tiskárny z roku 1875: konkrétní ověřená adresa zatím nebyla určena; zakázat přesný bod na mapě.

Zdroje

  1. KB01 Národní historická knihovna Ukrajiny, „Zakázaný Kobzar. Fenomén národní paměti“, knihovědný projekt ke 150. výročí, 2026; institucionální knihovědný výzkum. nibu.kyiv.ua
  2. KB02 Národní knihovna Ukrajiny V. I. Vernadského, digitální knihovna, „Кобзарь“, pražské vydání, první svazek (XXII, 414 stran); bibliografická digitální kopie. irbis-nbuv.gov.ua
  3. KB03 Národní knihovna ČR, „Knihovní fond Slovanské knihovny“, popis fondů; institucionální přehled knihovních fondů. nkp.cz
  4. KB04 Oleksandr Rusov, „Vzpomínky na pražské vydání Kobzaru“, „Киевская старина“, 1907, sv. 1, únor, str. 125–136; digitalizovaný knihovní objekt, zveřejněné vzpomínky přímého účastníka. elib.nlu.org.ua
  5. KB05 Národní knihovna Ukrajiny Jaroslava Moudrého / Národní historická knihovna Ukrajiny, popis pražských exemplářů a vlastnické historie ve studii KB01; druhotný kontext knihovních exemplářů. nibu.kyiv.ua
  6. KB06 ProUA, „V Praze je uchován jedinečný Kobzar Tarase Ševčenka“, 2026, rozhovor s pracovnicí Slovanské knihovny; novinářské vodítko k provenienci. proua.cz

Stav ověření

Koncept

Výzkumný koncept se zdroji; nezávislé ověření teprve proběhne.

Jak ověřujeme: všechny kroky

Jak ověřujeme
  • KonceptVýzkumný koncept se zdroji; nezávislé ověření teprve proběhne.
  • Ověřeno automatickyCitace strojově porovnány se zdroji, nezávislý model nenašel rozpory.
  • Dva zdroje (automatické hodnocení)Automatické hodnocení důkazů: klíčová fakta stojí nejméně na dvou nezávislých zdrojích. Člověk dosiér celý ještě nepřečetl.
  • Potvrzeno redaktoremRedaktor dosiér potvrdil; důvod je uveden na stránce. Nejde o nezávislou odbornou recenzi.
  • Sporná místaZdroje se rozcházejí; sporná místa jsou v textu označena.

Nahlásit chybu nebo doplnit

Zpráva míří do redakční fronty. AI ji předběžně roztřídí, rozhoduje člověk.

Co přesně