Lubor Niederle

Význam

Lubor Niederle (1865–1944) byl český archeolog, antropolog, slavista a etnolog; české Wikipedie ho označují za zakladatele moderní české archeologie. [NID02] Jeho nejznámějším dílem jsou Slovanské starožitnosti. Pro ukrajinský kontext je důležitý především tím, že podle Encyklopedie moderní Ukrajiny (ESU) navrhl vislanodněperskou teorii pravlasti Slovanů, navštívil Kyjev a dopisoval si s ukrajinskými učenci. [NID01]

Život

Niederle se narodil 20. září 1865 v Klatovech a zemřel 14. června 1944 v Praze. [NID01; NID02] Podle ESU dokončil roku 1887 filozofickou fakultu Karlovy univerzity, roku 1888 získal doktorát a studoval v Mnichově a v Paříži (v Paříži 1889–1890). Roku 1891 se stal docentem antropologie a pravěké archeologie, roku 1898 profesorem pravěké archeologie a etnologie. [NID01] České Wikipedie rovněž datují profesuru rokem 1898 a rektorát obdobími 1907–1908 a 1927–1928. [NID02] Byl prvním ředitelem Státního archeologického ústavu, podle ESU v letech 1919–1924. [NID01; NID02] Založil časopis Český lid (ESU to datuje do roku 1892; české Wikipedie mluví o spoluzaložení s Čeňkem Zíbrtem). [NID01; NID02]

Ukrajinská souvislost

Podle ESU Niederle navrhl vislanodněperskou teorii: pravlast Slovanů zahrnovala východní Polsko, Polesí, Podolí, Volyň a pravobřeží středního Dněpru. Článek dodává, že většina slavistů ji dosud podporuje; jde o hodnocení autora hesla, v českých Wikipedii takové tvrzení není. [NID01; NID02] ESU mu rovněž připisuje tezi o osídlení Zakarpatska Rusíny (Ukrajinci) již od 5. století. [NID01]

Kyjev navštívil dvakrát: roku 1893 na vědecké cestě za studiem archeologických sbírek a roku 1899 jako účastník 11. archeologického sjezdu. [NID01] S Fedirem Vovkem se seznámil v Paříži (1889–1890) a dále si s ním dopisoval; s Mychajlem Hruševským si dopisoval od roku 1898. [NID01] Mezi žáky ESU jmenuje J. Pasternaka a I. Borkovského, jimž svěřil vykopávky na Hradčanech v Praze. [NID01]

Rozpory v pramenech

Všechny zde uvedené ukrajinské souvislosti stojí na jediném článku ESU (2021). České Wikipedie o Ukrajině nemluví: jedinou zmínkou je odkaz na ukrajinskou jazykovou verzi stránky. Korespondence s Vovkem a Hruševským, cesty do Kyjeva i vislanodněperská teorie jsou proto v tomto dossier podány jako údaje ESU. [NID01; NID02]

Funkce: ESU uvádí v letech 1907–1908 děkanství na filozofické fakultě, zatímco české Wikipedie rektorát v těchže letech (a v letech 1927–1928). Vydání Slovanských starožitností: ESU uvádí svazky 1–4 z let 1902–1927, české Wikipedie svazky I–III s díly z let 1901–1934. [NID01; NID02]

Článek ESU uvádí, že Hruševskyj, ač si Niederleho vědy vysoce cenil, nesdílel jeho politické názory na vedoucí úlohu Ruského impéria ve slovanském světě; jiné spory nezmiňuje. [NID01]