Klementinum v Praze

Identita komplexu a prostorové rozlišení

Klementinum je historický komplex v Praze 1 — Starém Městě, který patří k nejvýznamnějším barokním architektonickým souborům Česka. Užívá jej Národní knihovna České republiky; hlavní veřejná adresa knihovny je Mariánské náměstí 190/5, 110 00 Praha 1. R0084 označuje stavební komplex, nikoli samotnou Národní knihovnu jako právní instituci ani každou jednotlivou knihovní sbírku. [KL01; KL02]

Pro projekt je důležitá Slovanská knihovna, vědecké pracoviště působící uvnitř Klementina. Pečuje o materiály k dějinám slovanských literatur, zejména knihy a periodika ruské a ukrajinské emigrace. Jde o přímou archivní a badatelskou vazbu ukrajinského dědictví na skutečnou pražskou instituci, bez nutnosti připisovat Klementinu tisk všech ukrajinských knih v Praze. [KL03; KL04]

Rané etapy: svatý Kliment a středověká škola

Podle oficiální historie Národní knihovny zde již v 11. století existovala kaple svatého Klimenta a roku 1232 byl založen dominikánský klášter. Ve 14. století se klášterní výuka rozvíjela v kontextu středověké Prahy a univerzitního prostředí. Dnešní barokní komplex není budovou z 11. století, proto je třeba dataci původu místa odlišovat od dat nynějších budov. [KL01]

Pro digitální atlas jde o příklad historické vrstevnatosti: rané náboženské místo, kolej, univerzitní knihovna, státní knihovní skladištní komplex a současný prostor vědecké práce. Všechny tyto etapy nelze převést na jeden statický název bez dat a funkcí. [KL01]

Jezuitská kolej a výstavba v letech 1556–1726

Roku 1556 přišli do Prahy jezuité, kteří na místě staršího klášterního komplexu vytvářeli kolej. Hlavní období barokní výstavby Národní knihovna datuje lety 1578–1726; v architektonické historii se uvádějí Carlo a Francesco Lurago, Giovanni Domenico Orsi, František Maxmilián Kaňka a další mistři. [KL01; KL02]

Tyto skutečnosti popisují historii budov, nikoli počátek současné Slovanské knihovny. Je důležité vyhnout se anachronismu „Slovanská knihovna fungovala od roku 1556“: specializované pracoviště vzniklo až ve 20. století. V jednom komplexu se různé kulturní funkce střídaly postupně, nebyly založeny současně. [KL01; KL03]

Univerzitní knihovny v letech 1622–1777

Po roce 1622 byly fondy Univerzity Karlovy předány do péče jezuitů v Klementinu a v 17.–18. století se knihovní sbírky a vzdělávací centra rozvíjely spolu s univerzitní tradicí. Roku 1727 byly fondy přeneseny do nového barokního knihovního sálu, který se stal jedním z nejznámějších interiérů komplexu. [KL01; KL06]

Rozhodujícím institucionálním okamžikem je 6. únor 1777, kdy dekret Marie Terezie spojil několik knihovních fondů do veřejné univerzitní knihovny se sídlem v Klementinu. Od 30. října 1777 mohla obsluhovat první návštěvníky. Jde o historii samotné knihovní soustavy, nikoli archivu ukrajinské emigrace 20. století. [KL06]

Vědecké praktiky: astronomie a meteorologie

V Klementinu probíhala matematická a astronomická studia; roku 1722 bylo založeno matematické muzeum, roku 1748 zahájila činnost hvězdárna. Oficiální chronologie knihovny spojuje rok 1775 se začátkem systematických meteorologických pozorování. Komplex tak měl vedle knihovní také přírodovědnou funkci. [KL01]

Historie meteorologických měření v Klementinu však nedokládá, že Ivan Puluj pracoval právě v těchto prostorách. Puluj (R0001) patřil k jinému technickému univerzitnímu prostředí Prahy a jeho pamětní deska (R0075) je jinou geolokací. Obecná označení „pražská věda“ neopravňují spojovat instituce bez dokumentu. [KL01]

20. století: modernizace knihovny

Roku 1918 státní knihovnu převzala Československá republika. V roce 1924 stát zahájil rozsáhlou přestavbu Klementina pro potřeby národní, univerzitní a technické knihovny; adaptační projekt je spojován s architektem Ladislavem Machoněm a práce pokračovaly v několika etapách až do 50. let. [KL01]

Toto období se překrývá s činností ukrajinských vědeckých institucí a nakladatelství v Československu, ale časová shoda neznamená, že si všechny pronajímaly prostory Klementina. K doložení fyzické přítomnosti určitého archivu či knižní sbírky je nutný konkrétní fondový záznam. [KL01; KL04]

Založení Slovanské knihovny v roce 1924

Slovanská knihovna byla založena roku 1924 jako specializovaná vědecká knihovna pro slavistická studia. Systematicky shromažďuje a popisuje knihy a periodika z dějin, filologie, politického myšlení a literatur různých slovanských národů. Její název není totožný s historickou jezuitskou knihovnou a neznamená, že sbírka obsahuje pouze ukrajinské materiály. [KL03]

V ukrajinsko-českém příběhu má ústřední význam samotné vytvoření specializované slavistické instituce v meziválečné Praze právě v době rozvoje intelektuálního života emigrace. Pro databázi je správná vazba: Slavonic Library founded 1924, located_in Klementinum from 1929, nikoli founded_in Klementinum 1556. [KL01; KL03]

Přestěhování Slovanské knihovny do Klementina v roce 1929

Oficiální historie NK ČR uvádí: Slovanská knihovna byla založena roku 1924 a v roce 1929 přestěhována do Klementina. Právě to poskytuje datovanou vazbu located_in mezi specializovaným pracovištěm a historickým komplexem. Současná stránka instituce uvádí studovnu ve 3. patře, vchod A, na adrese Mariánské náměstí 190/5. [KL01; KL03]

Veřejná trasa může zahrnout komplex a studovnu podle platných pravidel přístupu, ale neznamená to volnou prohlídku všech historických knihovních skladišť. Je vhodné rozlišovat studovnu, muzejní a prohlídkové prostory a služební fondy s omezeným přístupem. [KL03; KL07]

Ukrajinské emigrantské knihy a dokumenty

Národní knihovna samostatně charakterizuje knihy ruské a ukrajinské emigrace po roce 1917 jako zvlášť důležitou část fondu Slovanské knihovny. Obsahuje beletrii, politickou publicistiku, vědecké a memoárové práce, zejména produkci meziválečných vydavatelských organizací. [KL04]

Jde o jeden z nejcennějších badatelských zdrojů pro celé Česko × Ukrajina: lze hledat exempláře děl Pražské školy, tisky Ukrajinské svobodné univerzity a emigrantská periodika. Obecný popis fondu však nedokládá existenci konkrétního exempláře určité knihy. Tvrzení holds_copy_of(R0094) či holds_copy_of(R0086) potřebuje katalogový záznam se signaturou. [KL04]

Rukopisy, periodika a tematická různorodost sbírek

Samostatná stránka NK ČR popisuje rukopisné materiály Slovanské knihovny včetně částí korespondence Lesji Ukrajinky a dokumentů ukrajinských emigrantských organizací. Jde o doklad uchování části kulturního dědictví v konkrétní instituci, ale výraz „rukopisy Lesji Ukrajinky“ sám o sobě neznamená celý její archiv ani právo publikovat reprodukce. [KL05]

U meziválečných emigrantských periodik je zvlášť důležitá rozmanitost politických a kulturních směrů. Oficiální knihovní informace zdůrazňuje různé druhy a formy časopisů v desítkách zemí. Web musí periodika popisovat podle konkrétních názvů, let a čísel, nikoli je slučovat do jediného „ukrajinského časopisu v Praze“. [KL09]