Proboiem – ukrajinské nakladatelství v Praze

Co znamená název Proboiem

Proboiem je ukrajinská vydavatelská iniciativa v Praze, známá především stejnojmenným časopisem a knižními řadami. Elektronická knihovna Vernadského národní knihovny Ukrajiny ji řadí současně do rubrik „nakladatelství“ i „časopisy“, zatímco Encyclopedia of Ukraine popisuje časopis redigovaný Stepanem Rosochou. Pro toto kanonické ID R0055 je hlavním objektem vydavatelská organizace, zatímco časopis a jednotlivé knihy jsou souvisejícími, ale bibliograficky odlišnými výsledky její práce. [PR01; PR02]

Dosje má historicko-bibliografický charakter a nepředstavuje politickou podporu ideologie vyjadřované autory časopisu. Některá vydání měla výrazně nacionalistický obsah, který je nutné zkoumat v kontextu 30. a 40. let s kritickým komentářem k radikálním a nedemokratickým myšlenkám. [PR02; PR03]

Počátky ve studentském prostředí Zakarpatska

Anglickojazyčná ukrajinská encyklopedie uvádí, že časopis Proboiem začal vycházet v Praze v prosinci 1933 jako orgán Svazu podkarpatských ukrajinských studentů a jeho redaktorem byl Stepan Rosocha. Vernadského národní knihovna Ukrajiny naproti tomu uvádí celkové období 1934–1944. U časopisu je tedy třeba rozlišit první datované číslo, začátek prvního úplného ročníku a období uvedené v tematické příručce. [PR01; PR02]

Prvním publikem byla mládež z Podkarpatské Rusi a širší ukrajinské emigrantské prostředí. Časopis je proto zdrojem dějin zakarpatských Ukrajinců a politického i literárního života meziválečné Prahy, nečiní však celý studentský svaz jedinou právnickou osobou s pozdějším knižním nakladatelstvím. [PR02; PR04]

Redakční role a organizační vývoj

Stepan Rosocha v dostupných encyklopedických heslech vystupuje jako redaktor a osoba spojená s nakladatelstvím. Pozdější příručky informují také o účasti Fedira Hajovyče a Andrije Harasevyče v redakčních dějinách časopisu; bez kolofonů jednotlivých ročníků však nelze časové meze a status jejich rolí považovat za vyčerpávající. [PR02; PR03; PR11]

Graf musí zachycovat, zda konkrétní osoba byla zakladatelem, redaktorem, vlastníkem nakladatelství, ředitelem tiskárny či autorem knihy. Vydavatelské logo na titulním listu nedokládá redakční odpovědnost téže osoby. [PR03]

Od mládežnického tisku ke knižnímu nakladatelství

Encyclopedia of Ukraine charakterizuje časopis jako měsíčník a uvádí, že nakladatelství později vydalo přibližně 40 knih v různých řadách. Jiné heslo o Praze v téže encyklopedii upřesňuje činnost vydavatelského střediska Proboiem na 1939–1943, zatímco obecné dějiny časopisu zahrnují roky 1933–1944. Není to rozpor k mechanické „opravě“: časopis a knižní nakladatelství mohly mít různá aktivní období. [PR02; PR06]

Dokud nebude zjištěno oficiální datum registrace knižního nakladatelství, je třeba roky 1939–1943 uchovávat jako encyklopedicky popsaný interval, nikoli jako důkaz konce jakékoli činnosti po roce 1943. [PR06]

Knižní repertoár a řady

Příklady z Vernadského národní knihovny Ukrajiny ukazují, že knižní produkce se neomezovala na politickou publicistiku. Pražské nakladatelství vydalo «Україна в огні й бурі революції 1917–1921» Isaaka Mazepy: svazek I roku 1942, svazek II roku 1942 a svazek III roku 1943. Katalog uvádí řadu «Загальна бібліотека», jednotlivé záznamy však mají v rámci řady různá čísla. [PR05; PR07]

Katalog popisuje také «Легенди Старокиївські» Nataleny Korolevy, část I, Praha: Proboiem, 1942, a «Згадки про мою смерть» Vasyla Koroliva-Starého (1942). Tyto příklady dokládají umělecký, memoárový a historický rozměr vydavatelského repertoáru. [PR08; PR09]

Samostatný příklad — kniha jako separát časopisu

Vernadského národní knihovna Ukrajiny identifikuje text Jevhena Onackého «Українська дипломатична місія в Італії», Praha: Proboiem, 1941, 20 + [1] strana, řada «Загальна бібліотека», č. 1, jako separát z časopisu Proboiem. Jde o praktický doklad proměny článků v samostatnou knižní produkci. [PR10]

V datovém modelu propojuje takový objekt časopiseckou publikaci a samostatný exemplář vztahem offprint_of. Jeden text nelze započítávat dvakrát jako různá původní díla ani předpokládat, že každý článek časopisu měl samostatnou brožuru. [PR10]

Autoři a ideologické spektrum

Na stránkách periodika byly texty o kulturním životě Ukrajinců, Karpatské Ukrajině, politice a osvobozeneckých hnutích. Odborný článek Nataliji Rebryk samostatně analyzuje společensko-politický a státotvorný diskurz Proboiem jako mládežnického časopisu. Materiál je nutné zkoumat z pozic historické kritiky: autorský program 30. let není doporučením pro současnou komunitu. [PR04]

Zvlášť pozorně je třeba komentovat politická pojednání spojená s autoritářskými koncepcemi. Katalog Vernadského národní knihovny Ukrajiny například eviduje druhé pražské vydání «Націократія» Mykoly Sciborského z roku 1942. Historická důležitost knihy neznamená schvalování jejích myšlenek; web vyžaduje kontextové heslo a odborné redakční posouzení. [PR12]

Konec činnosti: 1943, nebo 1944?

Encyclopedia of Ukraine uvádí poslední číslo v lednu 1944 a uzavření časopisu i nakladatelství nacistickými okupačními úřady. Heslo “Prague” v téže encyklopedii vymezuje knižní vydavatelské období na 1939–1943. Rozdíl se může týkat poslední knižní publikace a posledního časopisu, ale do prohlédnutí kolofonů jde o vysvětlující hypotézu. [PR02; PR06]

Databáze musí uchovávat journal_last_issue=1944-01 (SECONDARY_SOURCE), publisher_books_period=1939–1943 (SECONDARY_SOURCE) a formal_closure_date=UNKNOWN. Právně přesné datum lze přidat až na základě archivního příkazu k uzavření. [PR02]

Místo v ukrajinsko-českých kulturních dějinách

Proboiem ukazuje, že Praha zůstávala prostředím ukrajinského knižního vydávání i v letech prudkých politických a válečných změn. Různé žánry jeho knih, od výzkumu revoluce po beletrii, poskytují materiál pro nezávislé kulturní dějiny vydavatelského procesu. [PR05; PR08]

Pro muzejní či webový projekt jde o složitý objekt: dějiny knihy je nutné ukazovat spolu s obtížným ideologickým pozadím, nenahrazovat výzkum agitací a nevyužívat politicky zatížené obálky jako současný reklamní styl. Nejvhodnější formou je dokumentární bibliografická galerie s historickými komentáři a samostatnými otázkami práv. [PR02; PR04]