Nová Ukrajina – pražský časopis

Určení série

Nová Ukrajina je ukrajinský společensko-politický a literárně-vědecký časopis, který vycházel v Praze v letech 1922–1928. Není totožný s jinými novinami, periodiky a sborníky stejného názvu, vzniklými v jiných letech a zemích. Pro historický atlas R0088 označuje sérii, nikoli jeden konkrétní výtisk: publikaci, obsah, redakční podpisy a vlastníka exempláře je třeba zaznamenávat na úrovni jednotlivého čísla. [NU01; NU02; NU03]

Podle hesla Encyklopedie současné Ukrajiny vycházel časopis zpočátku dvakrát měsíčně a od roku 1923 se stal měsíčníkem. To nezaručuje pravidelné kalendářní vydávání ve všech letech: roční komplety, dvojčísla a případné přestávky vyžadují samostatnou kontrolu jednotlivých exemplářů. Katalog Slovanské knihovny Národní knihovny ČR je vodítkem k hledání dochovaných materiálů, sám o sobě však není vyčerpávajícím seznamem všech vytištěných čísel. [NU01; NU03] Encyklopedie dějin Ukrajiny uvádí odlišnou posloupnost: nejprve měsíčně, poté od roku 1922 dvakrát měsíčně a následně nepravidelně. Tento rozpor mezi příručkami zůstává otevřený; úplná řada exemplářů nebyla porovnána. [NU02]

Politické prostředí vzniku

Časopis vznikl v prostředí ukrajinských politických emigrantů, kteří po porážce snah o státnost chtěli pokračovat ve veřejné diskusi o státnosti, společenských reformách, národní kultuře a vztazích s Evropou. Vedoucí roli v něm hrál Mykyta Šapoval (R0003), představitel ukrajinské socialisticko-revoluční tradice. Vydání odráželo názory konkrétních politických a občansky činných autorů, nikoli „celé ukrajinské emigrace“. [NU01; NU02]

Označení „nadstranický“, které se objevuje v raných sebeprezentacích emigrantských vydání, nelze automaticky chápat jako ideologickou neutralitu každého příspěvku. Článek, redakční prohlášení a osobní stanovisko autora jsou tři různé předměty analýzy. Web musí rozlišovat institucionální hlas redakce a názory přispěvatelů. [NU01; NU02]

Proměny spoluredaktorů a autorů

Encyklopedie současné Ukrajiny uvádí mezi spolupracovníky a spoluredaktory v různých letech Volodymyra Vynnyčenka, Mykytu Galagana, Nykyfora Hryhorijiva, Serhije Dovhala, Volodymyra Zalevského, Mykolu Mandryku a další. Časová období jejich účasti je třeba porovnat s vydavatelskými údaji: spolupracovník časopisu nemusel být jeho spoluvlastníkem ani šéfredaktorem. [NU01]

Vynnyčenko jako politik, prozaik a publicista umožňuje otevřít příběh vazeb Paříže, Prahy a ukrajinské emigrantské veřejnosti, ale teprve po propojení s konkrétními texty. Bez bibliografické signatury nelze vytvářet vztah authored_issue nebo edited_every_issue. [NU01; NU03]

Polemiky a sebepopis emigrace

Na stránkách časopisu se diskutovalo o demokracii, budování ukrajinského státu, postoji k sovětské moci, národně-kulturní práci a sociálních úkolech emigrace. Politická vyjádření 20. let je nutné analyzovat v dobovém kontextu, bez přenášení pozdějších kategorií. Redakční příspěvek může být historickým pramenem k náladám určité skupiny, nikoli sociologickým průřezem celé diaspory. [NU01; NU02]

Důležitým metodickým krokem bude korpusové kódování článků podle žánru: úvodník, dopis, recenze, politická diskuse, zpráva a umělecký text. Rozlišování žánrů chrání web před chybou, při níž se citát polemického autora změní v redakční tvrzení o historickém faktu. [NU01]

Literární přítomnost

Vedle politických debat časopis tiskl ukrajinskou uměleckou literaturu a literárněkritické materiály. Encyklopedie současné Ukrajiny jmenuje mezi autory spojenými s vydáním Oleksandra Olese, Jevhena Malanjuka, Jurije Darahana, Oleksu Stefanovyče a Nataliju Livyckou-Cholodnou. Jde o možný most mezi R0088 a již zpracovanou Pražskou školou R0099. [NU01]

„Pražská škola“ je však literárněvědnou kategorií, nikoli stálou redakční sekcí Nové Ukrajiny. U každého autora je třeba prokázat otištění textu v určeném čísle a nevytvářet automaticky status staff_editor pouze na základě časopisecké publikace. Některé texty mohly být přetištěny: první otištění, přetisk a recenze jsou rozdílné bibliografické entity. [NU01; NU03]

Odborná tematika a inženýrství

Časopis byl otevřen také odborným textům o ekonomice, vzdělávání, hospodářství a ukrajinské vědecké práci. Referenční literatura s časopisem spojuje inženýra Ivana Šovheniva (R0030), jednoho z předních organizátorů ukrajinského technického vzdělávání v Poděbradech. Tento příklad umožňuje představit emigrantský časopis i mimo výhradně politický diskurz. [NU01]

Pro web je užitečná interaktivní mapa témat: „ukrajinská ekonomika“, „vzdělávání“, „literatura“, „evropská politika“ a „technické hospodářství“. Tematické štítky se však musí přiřazovat článkům podle přečteného textu, nikoli podle autorovy profese. Zmínka o Šovhenivovi nedokazuje, že každá jeho publikace pojednává o vodním hospodářství. [NU01; NU03]

Praha jako vydavatelské prostředí

Praha 20. let propojovala ukrajinská univerzitní, vědecká, mládežnická, diplomatická a vydavatelská centra. Nová Ukrajina byla jedním z míst jejich veřejné viditelnosti. Redakční diskuse lze spojit se záznamy Ukrajinské svobodné univerzity, Ukrajinské hospodářské akademie a studentských sdružení jen tam, kde existuje konkrétní tištěný dokument. [NU01; NU02]

Příslušnost vydání k Praze neurčuje přesnou adresu redakce, tiskárny ani místo schůzí. Mapová vrstva může obsahovat pouze město Praha s vysvětlením „místo vydání“, dokud konkrétní budovu nepotvrdí tiráž a katastr. [NU03]

Vydavatel a rozlišování čísel

Katalogový záznam jednotlivých pozdních ročníků může jmenovat vydavatelskou organizaci Vilna spilka. Její zmínka pro léta 1926–1928 však neznamená stejnou vydavatelskou odpovědnost již v roce 1922. Je třeba používat datované vztahy issue_published_by a při doložení series_published_by_during, nikoli neměnné pole bez intervalu. [NU03]

Záhlaví, latinkový přepis názvu, podtituly a katalogová označení se mohou lišit. Všechny takové varianty je vhodné ukládat do alias, aniž by vznikal duplikát R0088. Vydavatel Nová Ukrajina, časopis Nová Ukrajina a organizace tohoto názvu nejsou zaměnitelné entity. [NU01; NU03]

Dochování, digitalizace a kulturní paměť

Nejdůležitějším dalším krokem je prohlídka jednotlivých dochovaných čísel prostřednictvím Krameria a katalogů Slovanské knihovny. Je nutné zdokumentovat data na obálce, všechny reklamní stránky, cenzurní značky, knihovní razítka a případné chybějící stránky. Popis digitální kopie není totožný s popisem celého nákladu ani všech existujících kompletů. [NU03]

Stránky časopisu mohou podléhat platným autorským nebo souvisejícím právům. Web může nabízet otevřené bibliografické odkazy a vlastní historické anotace, ale opětovné zveřejnění úplných skenů, obálek či ilustrací je třeba dohodnout s držiteli práv a poskytující institucí. [NU03]