Ukrajinská hospodářská akademie v Poděbradech

Význam pro projekt

Ukrajinská hospodářská akademie (UHA) v Poděbradech je jedním z nejkonkrétnějších příkladů spolupráce ukrajinských emigrantů a Československa: roku 1922 vznikla za prostředky vlády ČSR z iniciativy Ukrajinského občanského výboru soukromá technická vysoká škola s ukrajinskou kulturní orientací. Akademie připravovala agronomy, lesníky, vodohospodářské inženýry, chemické technology a odborníky na družstevní ekonomiku; její studenti pocházeli převážně z prostředí ukrajinské emigrace. Poděbrady se staly nejen místem výuky, ale také uzlem ukrajinských studentských, vydavatelských, uměleckých a skautských sítí. [A01; A02; A03]

Redakční vyprávění: „Ukrajinská polytechnika na českém zámku“. Prostřednictvím jedné budovy a dokumentárně doložených vyučovaných předmětů lze Čechům vyprávět o ukrajinských inženýrech, podpoře Ministerstva zemědělství ČSR, studentských družstvech a výměně vědeckých knih. Architekturu fotografovat samostatně; historické interiéry nenahrazovat současnými prostorami bez důkazu. [A02; A04]

Základní údaje, správa a časové hranice

Založení a tři fakulty

Ukrajinská iniciativa a česká podpora. Založení UHA souvisí s Ukrajinským občanským výborem v Československu (R0039), vedeným Mykytou Šapovalem (R0003). Právním základem se stalo rozhodnutí Ministerstva zemědělství ČSR; podpora zahrnovala rozpočtové financování, díky němuž byla výuka bezplatná a mnoho studentů mělo stipendia. Personifikovat rozhodnutí pouze Masarykem není správné: procesu se účastnily vládní úřady, ukrajinský výbor, vyučující a místní infrastruktura. [A01; A02; A04]

Agronomicko-lesnická fakulta. Spojovala agronomii, lesnictví a terénní přípravu. Od historie tříd lze přejít k výukovým statkům, laboratornímu vybavení a odborné praxi. Ústřední archiv popisuje dokumenty výukového statku, inventární knihy, agronomické programy a žádosti o vybavení — konkrétní archivní body budoucí výstavy o ukrajinském inženýrském vzdělávání. [A03; A06]

Inženýrská fakulta. Mezi specializace patřily vodní stavitelství a chemická technologie. Samotná existence těchto směrů odůvodňuje samostatnou inženýrskou expozici, ale nepotvrzuje, že studenti uskutečnili konkrétní realizované české stavební projekty. Takové praktické práce je nutné hledat v registrech diplomových prací a výkazech praxí. [A06; A07]

Ekonomicko-družstevní fakulta. Připravovala odborníky na ekonomii, družstevnictví a statistiku; vazby na ukrajinský občanský sektor lze sledovat prostřednictvím výukového programu a vydavatelství. Roku 1922 vznikl vydavatelský spolek podporující vydávání technické a humanitní literatury. Knihovna shromažďovala českou, ukrajinskou i cizojazyčnou odbornou literaturu. [A02]

Studenti, pedagogika a číselné rozpory

Slovanská knihovna Národní knihovny ČR uvádí 786 přijatých studentů a za prvních deset let 118 vyučujících (92 Ukrajinců a 26 Čechů). Tato čísla mají různé základy: přijatí za celou dobu a vyučující za prvních deset let. Nelze je sčítat do společného „ukazatele početnosti UHA“. Encyclopedia of Ukraine rovněž uvádí nejvyšší současný počet 613 studentů ve školním roce 1926/27. [A02; A07]

Počet diplomovaných inženýrů vyžaduje poznámku. Ústřední archiv a Encyclopedia of Ukraine uvádějí 559; historický publicistický text z roku 1942 uvádí 560; pozdější encyklopedické kopie místy 569. Podle encyklopedického rozdělení 125 agronomů + 92 lesníků + 58 chemických technologů + 117 vodohospodářských inženýrů + 167 ekonomů = 559. Web má hodnotu 559 uvádět pouze s výslovným autorem či zdrojem a poznámkou o alternativách; přesný součet je třeba ověřit podle původních diplomových knih. [A01; A07; A08]

Vzdělání se neomezovalo na techniku. UHA pořádala kurzy ukrajinovědy, vlastní studentské spolky a vydavatelskou činnost; dochované programy z roku 1933 potvrzují spojení rozvoje profesních dovedností s kulturním rozvojem. [A01]

Boj o existenci a UTHI

Počáteční československé financování se později snižovalo. UHA postupně hledala levnější formy výuky a roku 1932 byl vytvořen Ukrajinský technicko-hospodářský institut pro dálkové vzdělávání. CDAHO uvádí přesné datum založení tohoto směru — 12.11.1932. V roce 1935 po ukončení UHA pokračoval UTHI jako samostatná instituce. Jde o dvě související, ale nikoli totožné právní entity, pro něž budou v budoucím katalogu nutné samostatné záznamy. [A02; A05]

Po druhé světové válce se UTHI přesunul z Poděbrad do západní části Československa a dále do německého Řezna. Česká Slovanská knihovna představuje pražský a poděbradský materiál z let 1925–1942, zatímco CDAHO má další soubory fondu č. 457. Životopisy absolventů proto mají přesahovat rok 1935, ale s označením instituce, v níž studovali. [A02; A05]

Archivní cesty badatele a budoucí exponáty

Uvedené signatury jsou popisy fondů či předmětů, nikoli prohlášením o prostudování každého původního spisu. K publikaci skenů je třeba získat podmínky opětovného užití u každého správce. [A01; A02; A03; A05]