Stanislav Dnistrjanskyj

Identifikace a varianty jména

Stanislav Severynovič Dnistrjanskyj; česky Stanislav Severynovič Dnistrjanskyj, anglicky Stanyslav Dnistriansky. Narodil se 13. listopadu 1870 v Ternopilu, zemřel 5. května 1935 v Užhorodě. Obě data se shodují v české biografické encyklopedii Historického ústavu Akademie věd ČR a v Encyklopedii současné Ukrajiny [DN01; DN07]; Encyclopedia of Ukraine uvádí roky života 1870–1935. [DN02]

Ukrajinský právník, teoretik občanského a ústavního práva, profesor Lvovské univerzity a ukrajinských emigrantských institucí, rektor Ukrajinské svobodné univerzity v akademickém roce 1922/23. Podoba jména «Станислав» se vyskytuje ve starých vydáních; varianty jména nesmějí vytvářet duplicitní záznamy Person. [DN01; DN02]

Právnické vzdělání a akademické začátky

Právnické vzdělání získal ve Vídni, titul doktora práv obdržel roku 1894 a pokračoval ve studiích v Berlíně a Lipsku. Po habilitaci roku 1898 vyučoval občanské právo ve Lvově od roku 1899, od roku 1901 jako profesor s ukrajinským vyučovacím jazykem (Encyklopedie současné Ukrajiny datuje jeho profesuru rokem 1907 [DN07]). Rozvíjel právo jako akademickou disciplínu v ukrajinštině v podmínkách, kdy vlastní univerzitní systém Ukrajinců byl omezený. [DN01] Řádným členem VUAN je uváděn od roku 1927 podle českého slovníku [DN01] a od roku 1928 podle Encyklopedie současné Ukrajiny [DN07].

Dnistrjanskyj patřil k sociologickému směru právní vědy: právo spatřoval nejen ve státních nařízeních, ale také ve společenských vazbách, obyčejových normách a společenské praxi. Takový výklad podávají český biografický slovník a ukrajinská encyklopedie; má být představen v pojmech dějin právního myšlení, bez připisování současných politických hesel autorovi. [DN01; DN02]

Halič, zastupování a národnostní otázka

Dnistrjanskyj vedl Společnost ukrajinských právníků ve Lvově. Český slovník datuje jeho poslanecké působení v rakouském parlamentu do let 1907–1918, článek Vasyla Markuse v IEU do let 1907–1916. Přesný konec mandátu se v těchto příručkách liší; Encyklopedie současné Ukrajiny uvádí 1907–1918 [DN07], Natalija Stecjuk uvádí zvolení v letech 1907 a 1911 [DN04]. Český životopis také uvádí vystoupení na sjezdu roku 1914 k ukrajinskému sebeurčení a univerzitě. [DN01; DN02]

Je třeba rozlišovat «Устрій Галицької Держави» z roku 1918 a návrh ústavy ZUNR z roku 1920. Přesný název raného textu a rozlišení obou návrhů uvádí Iryna Vasylyk; český slovník zmiňuje návrh z roku 1918 obecně. Natalija Stecjuk popisuje samostatný text z roku 1920, připravený na objednávku politického vedení Západoukrajinské lidové republiky (ZUNR). Autorské návrhy je nutné oddělit od skutečně přijatých aktů; originály obou textů zde nebyly čteny. [DN01; DN04; DN05]

Vznik Ukrajinské svobodné univerzity

Ukrajinská svobodná univerzita (R0034) byla podle IEU otevřena ve Vídni 17. ledna 1921 a téhož roku přesídlila do Prahy; český slovník upřesňuje podzim 1921. Data 16. a 30. září v IEU se vztahují k uznání československými ministerstvy, nikoli k přesně zjištěnému dni přestěhování. IEU označuje Dnistrjanského a Oleksandra Kolessu za účastníky oficiálních jednání. [DN01; DN03]

Univerzita se stala důležitou institucí pro vědce, emigranty a studenty; není však pobočkou Univerzity Karlovy. České úřady zajistily podporu a možnost využívat univerzitní zdroje — to neznamená právní totožnost institucí. Vztah institutional_support je třeba oddělit od parent_institution. [DN03]

Rektorské období a výuka v Praze

Český slovník, oba články IEU a Natalija Stecjuk datují Dnistrjanského rektorát do akademického roku 1922/23. Materiály Vyšší školy advokacie uvádějí 1921–1922 (a 1922–1923 jako prorektorát) [DN08], zatímco IEU uvádí rektorem v letech 1921–1922 Oleksandra Kolessu [DN03]; rozdíl je zachován bez stanovení přesných dat jmenovacího příkazu. Český životopis rovněž uvádí výuku občanského práva a práci ve zkušební komisi Německé univerzity v Praze, kterou je třeba odlišit od Ukrajinské svobodné univerzity a automaticky nespojovat s prostorami dnešní Univerzity Karlovy R0085. [DN01; DN02; DN03; DN04; DN05]

Pro umístění univerzitních přednášek na mapu jsou potřeba dobové katalogy kurzů, jména ve zkušebních protokolech a číslo posluchárny; jednotlivé ověřené adresy zkoumané životopisy neobsahují. [DN01]

Právo, stát a společnost

Dnistrjanskyj chápal zákon jako součást širších společenských vztahů a kritizoval příliš úzké ztotožnění práva s příkazem státní moci. Biografický slovník hovoří o jeho důrazu na svrchovanost lidu oproti absolutizaci svrchovanosti státu. Nabízí to téma pro srovnávací digitální výstavu „Ústava jako návrh a právo jako společenská praxe“. [DN01; DN02]

Redakční výklad nesmí u dnešního čtenáře vyvolávat dojem, že jeho práce lze bez historicko-právní analýzy automaticky vztáhnout na současnou českou či ukrajinskou ústavu. Pro přesné citace je třeba získat vědecká kritická vydání, stránky a jazyk původního zdroje. [DN04]

Osobní přátelství a korespondence

Český životopis označuje geografa Stepana Rudnyckého za blízkého Dnistrjanského přítele a zmiňuje vydání jejich korespondence roku 1991 v Edmontonu. Jde o přímou charakteristiku osobního vztahu v konkrétním sekundárním zdroji. Samotné vydání korespondence zde nebylo čteno. [DN01]

R-rejstřík předchozí databáze však nemá samostatné kanonické ID Rudnyckého. Před vytvořením nového ID je nutné nejprve prohledat celou databázi; samotný fakt vydání korespondence a formulaci biografického slovníku je třeba porovnat s originálem z roku 1991. V dosiéru je vztah uveden jako documented_personal_friendship_from_secondary_source, nikoli jako již přečtené dopisy. [DN01]

Přesídlení do Užhorodu a rodinný archiv

Český slovník uvádí přesídlení z Prahy do Užhorodu roku 1934 a tamní úmrtí 5. května 1935. Zmínka o nemoci ve zdroji není podkladem pro současné lékařské závěry; pro digitální encyklopedii postačí zachytit historické období a místo úmrtí. [DN01]

Jeho manželka, klavíristka Sofija Dnistrjanska, podle českého slovníku uchovala manželův archiv. Její rok narození se liší: 1885 v českém slovníku, 1882 v knihovní anotaci vydání z roku 2018; rok úmrtí 1956 se shoduje. Anotace také popisuje pozdější nalezení korespondence Mykolou Mušynkou — může jít o jinou etapu uchování, nikoli o popření Sofijiny role. Přečten bibliografický záznam a anotace, nikoli samotná 350stránková kniha. [DN01; DN06]