Lidé, místa, události
Lidé, události, místa, organizace, projekty a díla. Zdrojem pravdy je složka dosiérů projektu.
Nalezeno: 56
Osobnost · 1856–1916
Ivan Franko (1856–1916), ukrajinský spisovatel a myslitel, navštívil Prahu v květnu 1891 během sjezdu pokrokové slovanské mládeže. Jeho dochovaná korespondence s českým etnografem Františkem Řehořem dokládá výměnu odborných knih, časopisů…
Osobnost · 1857–1910
Josef Křivánek (1857–1910), rodák z Hořovic, patřil k výrazným českým technikům působícím v Kyjevě. Koncem 19. století vedl a rozvíjel rozsáhlý strojírenský podnik na Šuljavce, zejména výrobu zařízení pro cukrovary. Továrnu původně…
Osobnost · 1870–1961
Tomáš Nejedlý (1870–1961) pocházel z Hořovic a na konci 19. století působil v Kyjevě, kam přijel za svým strýcem, průmyslníkem Josefem Křivánkem. V roce 1898 založil s Antonínem Ungermannem na Šuljavce slévárnu Nejedlý & Ungermann. Po…
Osobnost · 1855–1937
Český dirigent, skladatel a pedagog Josef Přibík dirigoval v operních divadlech v Charkově, Lvově, Kyjevě a od roku 1894 v Oděse, kde se roku 1919 stal profesorem konzervatoře. Podle Encyklopedie moderní Ukrajiny uvedl v Kyjevě první…
Osobnost · 1872–1945
Český klavírista a pedagog Vilém Kurz se roku 1898 přestěhoval do Lvova na pozvání Haličské hudební společnosti a do roku 1919 vyučoval na její konzervatoři, kde studovali i ukrajinští klavíristé. Později působil v Brně a v Praze, kde mezi…
Osobnost · 1865–1944
Český archeolog, slavista a etnolog Lubor Niederle, autor Slovanských starožitností, podle Encyklopedie moderní Ukrajiny navrhl vislanodněperskou teorii pravlasti Slovanů, navštívil Kyjev v letech 1893 a 1899 a dopisoval si s Fedirem…
Osobnost · 1875–1954
Václav Girsa se narodil v Šepetovce v rodině volyňských Čechů, studoval v Kamenci Podolském a od roku 1902 nebo 1903 působil jako lékař v Kyjevě. Za první světové války byl členem kyjevského českého komitétu, zřídil oddělení pro české a…
Osobnost · 1857–1924
Podnikatel Jindřich Jindříšek působil od počátku 80. let 19. století v Kyjevě, kde otevřel obchod s hudebními nástroji, vedl českou Jednotu Jana Amose Komenského a kyjevský český komitét a podporoval československé hnutí. Po revoluci roku…
Osobnost · 1874–1967
Josef Girsa se narodil v Šepetovce v české rodině, do roku 1917 řídil statky a podniky v Ruském impériu, mj. v Podolské, Kyjevské a Černihovské gubernii. Dne 28. června 1921 stanul v čele československé obchodní mise v Charkově a poté…
Osobnost · 1883–1923
Český spisovatel Jaroslav Hašek (1883–1923), autor Osudů dobrého vojáka Švejka, byl 24. září 1915 zajat Rusy u Choropan nedaleko Dubna na Volyni, vstoupil do československých jednotek a v letech 1916–1918 žil a pracoval v Kyjevě. Podle…
Osobnost · 1845–1918
Ivan Puluj (1845–1918) byl fyzik a elektrotechnik ukrajinského původu, který po více než tři desetiletí působil v Praze. Na zdejší německé vysoké škole technické vyučoval fyziku, v akademickém roce 1888/89 byl rektorem a významně přispěl k…
Osobnost · 1854–1942
Ivan Horbaczewski (1854–1942) byl chemik, lékař a pedagog ukrajinského původu, který výrazně ovlivnil vývoj české lékařské chemie. Od roku 1883 působil na české Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze a v akademickém roce 1902/03 byl jejím…
Osobnost · 1882–1932
Mykyta Šapoval (1882–1932) patřil k nejvýznamnějším organizátorům ukrajinského exilového života v meziválečném Československu. V Praze vedl Ukrajinský občanský výbor, který pomáhal emigrantům a podílel se na vzniku ukrajinských…
Osobnost · 1872–1955
Andrij Jakovliv (1872–1955) byl ukrajinský právní historik a diplomat, který od roku 1923 působil v Praze. Na Ukrajinské svobodné univerzitě působil od 1923 jako docent, od 1928 nebo 1929 (prameny se rozcházejí) jako profesor; ve dvou…
Osobnost · 1856–1940
Sofie Rusová (1856–1940) byla ukrajinská pedagožka a organizátorka ženského hnutí. Po odchodu z Ukrajiny působila v československém exilu, přednášela v Poděbradech i na Ukrajinském pedagogickém institutu v Praze a podílela se na péči o…
Osobnost · 1849–1936
Fedir Ščerbyna (1849–1936) byl historik, statistik a veřejný činitel spojený s Kubání. V emigraci působil na Ukrajinské svobodné univerzitě v Praze, jejímž rektorem byl v letech 1924–1925, a vyučoval statistiku na Ukrajinské hospodářské…
Osobnost · 1874–1935
Vasyl Bidnov (1874–1935) byl ukrajinský historik církve a archivář. Od roku 1922 učil na Ukrajinské svobodné univerzitě v Praze a působil v ukrajinských institucích v Poděbradech. Prameny datují přechod do Varšavy rokem 1928 nebo 1929…
Osobnost · 1883–1943
Oleksandr Mycjuk (1883–1943) byl ukrajinský ekonom, politik a vysokoškolský pedagog. Po působení ve vládách Ukrajinské lidové republiky odešel do Československa. Vyučoval na Ukrajinské hospodářské akademii v Poděbradech a na Ukrajinské…
Osobnost · 1874–1945
Avgustyn Vološyn (1874–1945) byl řeckokatolický kněz, pedagog a politik. Dne 14. března 1939 vyhlásil samostatnost Karpatské Ukrajiny a 15. března jej její sněm zvolil prezidentem. Po maďarské okupaci odešel do emigrace a působil na…
Osobnost · 1894–1926
Jurij Darahan (1894–1926) byl ukrajinský básník a důstojník armády Ukrajinské lidové republiky. Po internaci v Polsku působil v ukrajinském literárním prostředí Prahy a Poděbrad, studoval na ukrajinském pedagogickém institutu a roku 1925…
Osobnost · 1899–1970
Oleksa Stefanovyč (1899–1970) byl ukrajinský básník meziválečné emigrace, který studoval v Praze a vydal zde své rané sbírky. Jeho poezie propojuje volyňské vzpomínky, historickou obraznost a náboženskou symboliku. Rok vydání knihy…
Osobnost · 1876–1940
Spyrydon Čerkasenko (1876–1940) byl ukrajinský spisovatel, dramatik a pedagog. Po působení na Ukrajině a ve Vídni pracoval v meziválečném Užhorodu, tehdy v Československu, kde podporoval školní divadlo a skautské prostředí. Později žil…
Osobnost · 1888–1966
Natalena Koroleva (1888–1966) byla ukrajinská spisovatelka a autorka historické a mytologické prózy. Encyklopedické životopisy datují její působení při diplomatické misi v Praze do roku 1919; předmluva k bibliografické příručce z roku 2003…
Osobnost · 1897–1968
Jevhen Malanjuk (1897–1968), básník a bývalý důstojník armády Ukrajinské lidové republiky, studoval ve 20. letech 20. století na Ukrajinské hospodářské akademii v Poděbradech. Právě zde roku 1925 vyšla jeho první sbírka „Stylet i stylos“.…
Osobnost · 1907–1944
Oleh Olžyč (1907–1944), vlastním jménem Oleh Kandyba, byl ukrajinský básník, archeolog a politický aktivista. Jako syn básníka Oleksandra Olese vyrůstal v československém exilu a vystudoval archeologii na Univerzitě Karlově. Propojoval…
Osobnost · 1906–1942
Olena Teliha (1906–1942) byla ukrajinská básnířka a publicistka. V letech 1922–1929 žila v československém exilu, zejména v Poděbradech, a studovala na ukrajinském pedagogickém institutu v Praze. Fotografie z archivních fondů dokládají…
Osobnost · 1878–1944
Oleksandr Oles (1878–1944), vlastním jménem Oleksandr Kandyba, byl ukrajinský básník a dramatik, jehož počátek pobytu v Praze zdroje datují rokem 1923 nebo 1924. Československo mu poskytlo prostor pro literární práci v emigraci. Jeho verše…
Osobnost · 1877–1945
Dmytro Antonovyč (1877–1945) byl ukrajinský historik umění, pedagog a politik, který významnou část svého života spojil s Prahou. Přednášel na Ukrajinské svobodné univerzitě, opakovaně zastával funkci rektora a podílel se na založení…
Osobnost · 1882–1951
Dmytro Dorošenko (1882–1951) byl ukrajinský historik a diplomat, který od roku 1921 působil na Ukrajinské svobodné univerzitě a v letech 1926–1936 přednášel na Karlově univerzitě v Praze. Roku 1923 spoluzaložil Ukrajinskou…
Osobnost · 1859–1938
Stepan Smal-Stockyj (1859–1938) byl ukrajinský jazykovědec, pedagog, politik a významný představitel ukrajinské vzdělanosti. V Praze zastupoval západoukrajinské diplomatické zájmy, od roku 1921 vyučoval na Ukrajinské svobodné univerzitě a…
Osobnost · 1867–1945
Oleksandr Kolessa (1867–1945) byl ukrajinský filolog, literární historik a významný organizátor exilové vědy v Praze. Působil na Ukrajinské svobodné univerzitě, podílel se na historicko-filologické společnosti a udržoval doložené odborné…
Osobnost · 1870–1935
Stanislav Dnistrjanskyj (1870–1935) byl ukrajinský právník a vysokoškolský pedagog, který spoluvytvářel Ukrajinskou svobodnou univerzitu a ve školním roce 1922/23 působil jako její rektor v Praze. Zabýval se občanským právem, teorií státu…
Osobnost · 1850–1937
Tomáš Garrigue Masaryk (1850–1937), první prezident Československa, podpořil politiku pomoci emigrantům po první světové válce. V rámci tzv. Ruské pomocné akce mohli v Československu studovat a odborně působit také Ukrajinci. V Praze a…
Osobnost · 1884–1948
Edvard Beneš (1884–1948) byl československý diplomat a prezident, jehož politika významně ovlivnila dějiny Podkarpatské Rusi a poválečného Zakarpatska. Podílel se na utváření státu po roce 1918, zastával prezidentský úřad od roku 1935 a po…
Osobnost · 1850–1914
Čeněk Chvojka (1850–1914), na Ukrajině známý jako Vikentij Chvojka, pocházel z českého Semína. Roku 1876 odešel do Kyjeva, kde nejprve pracoval jako učitel a zabýval se zemědělstvím. Později se stal průkopníkem archeologického výzkumu…
Osobnost · 1868–1945
Maksym Slavinskyj (1868–1945) byl ukrajinský novinář, překladatel a diplomat, který vedl v letech 1919–1923 misi Ukrajinské lidové republiky v Praze. Po jejím zániku působil v exilovém vysokém školství. V roce 1945 byl zatčen sovětskými…
Osobnost · 1872–1959
Stepan Siropolko (1872–1959) byl ukrajinský pedagog, historik školství a bibliograf. V meziválečné Praze vyučoval na Ukrajinském pedagogickém institutu M. Drahomanova, vedl Společnost přátel ukrajinské knihy a redigoval časopis Knyholjub.…
Osobnost · 1878–1950
Zinaida Mirná (1875/1878–1950) byla ukrajinská občanská aktivistka, členka Ukrajinské ústřední rady a významná představitelka ženského hnutí. Od roku 1924 žila v Praze, kde vedla ukrajinský ženský spolek, podílela se na pomoci emigrantům a…
Osobnost · 1874–1943
Ivan Šovheniv (1874–1943) byl ukrajinský hydrotechnik a vodohospodářský odborník. V letech 1918–1920 působil v kyjevském technickém a státním prostředí, poté odešel do Československa a stal se prvním rektorem Ukrajinské hospodářské…
Osobnost · 1878–1953
Borys Ivanyc’kyj (1878–1953) byl ukrajinský lesnický vědec a pedagog, který působil v Ukrajinské hospodářské akademii v Poděbradech. Jeho práce spojovala lesní hospodářství, přírodovědu a vzdělávání v ukrajinštině. Datum narození (8 (20)…
Osobnost · 1881–1950
Serhij Tymošenko (1881–1950) byl ukrajinský architekt, pedagog a veřejný činitel. V meziválečném Československu vyučoval na Ukrajinské hospodářské akademii v Poděbradech a podílel se na uměleckém vzdělávání v Praze. Přesné termíny jeho…
Osobnost · 1866–1934
Mychajlo Hruševskyj (1866–1934) byl ukrajinský historik a předseda Ukrajinské ústřední rady. Jeho exil v letech 1919–1924 probíhal v širší středoevropské intelektuální síti. Dopis z Vídně ze 7. května 1923 básníku Oleksandru Olesovi…
Organizace · 1919–1945
Ukrajinská akademická hromada vznikla v Praze roku 1919 jako studentský spolek a v květnu 1920 přijala své pozdější jméno. Propojovala ukrajinské studenty různých vysokých škol, podporovala jejich kulturní a organizační život a vydávala…
Organizace · 1908–2026
Ukrajinské nakladatelství Čas vzniklo roku 1908 v Kyjevě a v roce 1919 rozvinulo pražskou pobočku vedenou Vasylem Korolivem-Starym. Dvojí impresum Kyjev–Praha dokládají bibliografické záznamy z roku 1919. Historická adresa Karlova 13 se…
Organizace · 1918–2026
Vsesvit bylo ukrajinské družstevní nakladatelské sdružení založené v Praze roku 1919. Bibliografický záznam Národní knihovny Ukrajiny dokládá jeho pražské vydání Dmytra Dorošenka Uherská Ukrajina (1919), v informační sérii číslo 1.…
Organizace · 1918–2022
Mimořádná diplomatická mise Ukrajinské lidové republiky působila v Praze v letech 1919–1923 pod vedením Maksyma Slavinského. Zajišťovala diplomatickou korespondenci, doklady a hospodářské kontakty; v dubnu 1919 její zástupci sjednali…
Organizace · 1902–1941
Označení „Ukrajinská studentská obec v Praze“ je v projektu prozatímní. Archivní soubor č. 4032 dokládá činnost spolku „Ukrajinská hromada“ v letech 1902–1908 a dokumenty o studentské podpoře. Jde o jinou historickou otázku než Ukrajinská…
Místo · 1680–2026
Olšanské hřbitovy jsou nejrozsáhlejším pražským pohřebištěm a významným místem česko-ukrajinské paměti. Jejich historie sahá do roku 1680. Odborná literatura připomíná hroby a památku ukrajinských emigrantů. Básník Oleksandr Oles zde byl…
Místo · 1628–2026
Malvazinecký hřbitov v Praze 5 je historický hřbitov založený roku 1876 podle koncepce Antonína Barvitia. Pro česko-ukrajinskou paměť má zvláštní význam hrob fyzika a překladatele Ivana Puluje, oficiálně evidovaný v oddílu AII, hrob 25. Od…
Místo · 1845–2026
Pamětní deska Ivana Puluje se nachází v pražském Smíchově. Soupis památek i článek Iva Krause uvádějí Preslovu 15; dřívější redakční údaj Preslova 5 pochází z nyní nedostupného katalogu a nebyl znovu potvrzen. Kraus datuje odhalení na 22.…
Místo · 1232–2026
Klementinum v historickém centru Prahy je rozsáhlý architektonický komplex, jehož jezuitský vývoj začal roku 1556. Dnes je sídlem Národní knihovny ČR. Pro česko-ukrajinské dějiny je zvlášť důležitá Slovanská knihovna, založená roku 1924 a…
Dílo · 1917–2023
*Stylet i stylos* je první básnická sbírka Jevhena Malanjuka, vydaná roku 1925 v Poděbradech nakladatelstvím „Kyjiv“. Knihovní záznam uvádí 47 stran a básně z let 1923–1924. Slovo „Kyjiv“ označuje nakladatelství, nikoli místo vydání. Nový…
Dílo · 1918–2026
Zemlja j zalizo (Země a železo) je třetí básnická kniha ukrajinského autora Jevhena Malanjuka. Vyšla v Paříži v nakladatelství Tryzub v roce 1930 a rozvíjí reflexi ukrajinských událostí let 1918–1920. Je spojena s literárním prostředím…
Událost · 1917–2026
Pražská škola ukrajinské poezie je literárněhistorické označení neformálního okruhu ukrajinských exilových autorů meziválečné doby. Patřili k němu například Jevhen Malanjuk, Jurij Darahan, Oleh Olžyč či Olena Teliha, avšak jejich životní…
Událost · 1917–2020
Po politických a válečných otřesech let 1917–1921 se Československo stalo významným centrem ukrajinské emigrace. Státní Ruská pomocná akce od roku 1921 podporovala vzdělávací, vědecké a kulturní instituce uprchlíků. V Praze a Poděbradech…
Událost · 1917–1917
Bitva u Zborova se odehrála 1.–2. července 1917 (hlavní boje 2. července) u města Zborov v Haliči, dnes v Ternopilské oblasti na Ukrajině. Československá střelecká brigáda, bojující v ruské armádě za Kerenského ofenzívy, tu poprvé…