Pražské vydání Kobzaru: vydavatelská událost 1875–1876

Vydavatelská událost a vymezení předmětu

Historický záznam R0101 není kopií knižního záznamu R0086. Událost zahrnuje redakční přípravu textu, rozdělení do dvou svazků, tisk v Praze, distribuci exemplářů a pozdější kulturní recepci. R0086 zůstává dílem nebo vydáním s vlastními bibliografickými údaji. Jejich sloučení v CMS by znemožnilo propojit jedno dílo s různými vydavatelskými událostmi. Katalog Vernadského národní knihovny Ukrajiny uvádí pražské nakladatelské údaje z roku 1876 [K101-01]; Národní historická knihovna Ukrajiny samostatně rekonstruuje průběh tisku [K101-02].

Ukrajinské slovo mimo dosah imperiální cenzury

Dvousvazkové vydání patří do kontextu omezení ukrajinskojazyčného tisku v Ruském impériu a sítí ukrajinské inteligence mimo jeho přímou kontrolu. Omezení jednotlivých svazků a jejich dalšího šíření se lišila. Formulace „vůbec první necenzurovaný Kobzar“ však vyžaduje upřesnit srovnávaný soubor děl i cenzurní režim. Podle knihovního přehledu druhý svazek zahrnoval texty vynechané nebo pozměněné v cenzurovaných vydáních. [K101-03; K101-04]

Rusovovi, Vovk a české vydavatelské prostředí

Historicko-bibliografický výzkum označuje za důležité organizátory Oleksandra Rusova a Sofiji Rusovou; Fedir Vovk se podílel na práci s rukopisy. Fyzický tisk v Praze zajistila tiskárna Edvarda Grégra. [K101-02; K101-07] Šlo o spolupráci ukrajinských kulturních iniciátorů s českým vydavatelským prostředím; dostupné údaje však nepotvrzují všechny právní smlouvy mezi účastníky. Graf vztahů musí rozlišovat redaktora, poskytovatele financí, prostředníka, tiskaře, autora a knihkupce.

První svazek a jeho datování

První svazek obsahoval část děl, u nichž se počítalo s legální distribucí. Historický přehled Národní historické knihovny datuje jeho vydání na konec roku 1875. [K101-02] Bibliografické záznamy mohou celé dvousvazkové vydání souhrnně datovat rokem 1876; nedokládá to současné vydání obou svazků. Redakční časová osa potřebuje oddělená pole event_date_precision, bibliographic_year a evidence_source, jinak jedna hodnota smaže podstatný rozdíl.

Druhý svazek: tisk a hranice distribuce

Podle knihovního přehledu byl druhý svazek vytištěn na jaře 1876. [K101-02] Jeho význam spočíval v dílech, která v této podobě nebylo možné šířit v cenzurovaných vydáních. Popis digitálního faksimile vysvětluje historicky rozdílnou dostupnost obou svazků. [K101-04] Bez celních či knihkupeckých záznamů nelze popsat cestu každého exempláře. „Šířil se nelegálně“ je obecná charakteristika oběhu, nikoli potvrzení konkrétních zásilek.

Kulturní důsledky a další život textu

Digitální knihovní katalogy uvádějí pražský text jako podklad ženevských vydání z konce 19. století. [K101-03; K101-04] Redakční příběh může tento vztah představit jako přenos textu mimo imperiální centrum. Neznamená však nepřerušenou organizační kontinuitu mezi účastníky roku 1876 a ukrajinskými spolky pražské emigrace 20. let 20. století. Grafy R0100 a R0051 používají negative_guard právě proti této anachronické záměně.

Vzpomínky a meze jejich použití

Knihovní lístek uchovává odkaz na vzpomínky Oleksandra Rusova z roku 1907. [K101-05] V této výzkumné etapě nebyla publikace celá přečtena ani textologicky porovnána. Tvrzení z pozdějších přehledů tedy nelze vydávat za námi přečtený Rusovův citát. Po získání úplného textu bude třeba porovnat velikost nákladu, jména tiskařů a knihkupecké účty a odlišit svědectví účastníka od pozdější badatelské rekonstrukce.

Exempláře a jejich provenience

Rozhovor s pracovnicí Slovanské knihovny zmiňuje exempláře v české knihovně a možné stopy předchozích institucí v podobě razítek; přesnou cestu všech knih však pracovnice nepotvrzuje. [K101-06] Provenienční evidence atlasu musí samostatně propojit konkrétní exemplář, signaturu, vlastnické razítko, záznam o přijetí a současnou instituci. Celý řetězec vlastnictví nelze automaticky rekonstruovat pouze z razítek.