Česko × UkrajinaPraha · Kyjev · tisíc let vedle sebe

MUZEJNÍ PROSTOR / VZDĚLÁVÁNÍ A ŠKOLA / ukrainian-prague-interwar

Ukrajinská Praha mezi dvěma válkami: Akademie, věda a svobodné slovo

Jak se meziválečné Československo stalo jedním z hlavních center ukrajinské emigrace: UKU, Pedagogický institut, Slovanská knihovna a intelektuální síť.

Oddíly expozice (5)

1

1. Politika azylu: T. G. Masaryk a „Ruská pomocná akce“

Po politických a válečných otřesech let 1917–1921 se Československo stalo významným centrem ukrajinské emigrace. V červenci 1921 začala za účasti československého ministerstva zahraničí a s podporou T. G. Masaryka státní Ruská pomocná akce (R0100; E00-11). Program se týkal uprchlíků z bývalé Ruské říše, nikoli jen Ukrajinců, a podporoval humanitární pomoc, stipendia, vzdělávací a kulturní instituce. Ukrajinské instituce patřily mezi ty, které z této podpory těžily.

Exponáty a záznamy v atlasu:
2

2. Univerzita v exilu: UKU — od Vídně (leden 1921) do Prahy (podzim 1921)

Ukrajinská svobodná univerzita (UKU, R0034) byla otevřena ve Vídni 17. ledna 1921; na podzim 1921 se přesunula do Prahy a 23. října 1921 začalo pražské slavnostní období její činnosti (U02, U03). Podle oficiální historie ve studijním roce 1921–1922 na dvou fakultách studovalo přes 700 posluchačů. Místo slavnosti dossier neuvádí: Karolinum (R0085) je samostatná entita a souvislost UKU s jeho posluchárnami není doložena.

Exponáty a záznamy v atlasu:
3

3. Pedagogika a školství: Sofija Rusova a institut M. Drahomanova

Ukrajinský pedagogický institut M. Drahomanova (R0036) působil v Praze v letech 1923–1933: vzdělával učitele a udržoval ukrajinské školství. Mezi vyučujícími byla Sofija Rusova (R0005); roky jejího působení prameny uvádějí různě (viz kniha oprav, CORR-06). Archiv institutu je uložen ve Slovanské knihovně (sbírka T-DRAH).

Exponáty a záznamy v atlasu:
4

4. Pokladnice knih: Slovanská knihovna a Klementinum

Slovanská knihovna byla založena roku 1924 a roku 1929 převedena do Klementina (R0084; KL01, KL03). Její fondy obsahují ukrajinské emigrační knihy, periodika a archivy institucí, mj. UHA (T-UHA) a UPI (T-DRAH) (R0100). Klementinum (R0084) je místo, nikoli samostatná organizace Slovanské knihovny.

Exponáty a záznamy v atlasu:
5

5. Pamětní nekropole: Olšany a Malvazinky

Na Olšanských hřbitovech (R0070) byl roku 1944 pohřben Oleksandr Oles (R0018); v lednu 2017 byly jeho ostatky exhumovány a převezeny do Kyjeva, Olšany jsou tedy jen bývalým místem pohřbu. Podle registru UINP je Sofija Rusová pohřbena na Olšanech v sektoru 2ob (R0005). Místa hrobů Siropolka a Čerkasenka dossier nestanovuje. Na Malvazinkách (R0073) je podle oficiálního registru pohřben Ivan Puluj (R0001): sektor AII, hrob č. 25.

Exponáty a záznamy v atlasu:

Metodický vzdělávací balíček pro výuku

Metodický balíček pro učitele dějepisu a ukrajinistiky, kurátory a průvodce.

Otázky k diskusi pro hodiny dějepisu a literatury

5 otázek s nápovědou pro diskusi ve třídě či na semináři.

Prameny z dossier k samostatné analýze žáků

3 pramenů z dossier (odborná kapitola, archivní výstava, oficiální zpráva) pro cvičení z pramenné kritiky; texty je třeba otevřít podle odkazů v dossier.

Praktický úkol / Terénní bádání

Městský výzkum: „Pražská topografie ukrajinské emigrace“