Karel Vladislav Zap

Význam

Karel Vladislav Zap (1812–1871) byl pražský spisovatel, historik a geograf, který od roku 1836 sloužil ve Lvově, tehdejším středisku rakouské Haliče. Podle Encyclopedia of Ukraine (sv. 5, 1993) tam studoval ukrajinské dějiny, etnografii a literaturu, znal činitele haličského obrození a psal česky o Haliči. [ZAP01] České Wikipedie ho představují především jako autora prací o Praze a českých starožitnostech a ukrajinské kontakty nejmenují. [ZAP02]

Život

Zap se narodil 8. ledna 1812 v Praze v německé rodině a zemřel 1. ledna 1871 v Benešově. České Wikipedie uvádějí jeho jméno jako Karel Vladislav i jako Karel František při narození. Navštěvoval piaristické gymnázium, práva nedokončil, poté studoval dějepis a jazyky na Karlo-Ferdinandově univerzitě. [ZAP02]

Službu ve Lvově nastoupil roku 1836: podle Encyclopedia of Ukraine jako úředník, podle českých Wikipedií jako písař účtárny. O místním životě psal do českých časopisů, např. Květy české, Vlastimil, Česká včela a Časopis Českého musea. [ZAP01; ZAP02] Ve Lvově se oženil s Honoratou z rodu Wiśniowských, spisovatelkou; datum sňatku není uvedeno. [ZAP02] Po návratu do Prahy (1845) pracoval jako účetní, od roku 1849 vyučoval češtinu a dějepis na první české reálce; byl konzervátorem Českého musea, založil a redigoval sborník Památky archeologické a místopisné. [ZAP02]

Ukrajinská souvislost

Podle Encyclopedia of Ukraine se Zap znal s Markijanem Šaškevyčem, Ivanem Vahylevyčem, Jakivem Holovackým a Denysem Zubrickým. Česky vydal knihu o životě ve východní Evropě (1843) a knihu o cestách po Haliči (1844), kterou heslo označuje za cenný etnografický pramen. Heslo uvádí, že Zap kritizoval útlak ukrajinských rolníků polskými velkostatkáři a pokládal Ukrajince za samostatný národ. [ZAP01]

Tentýž článek uvádí, že Zap přeložil do češtiny Gogolova Tarase Bulbu a také články Holovackého, Vahylevyče a Pantelejmona Kuliše. [ZAP01] České Wikipedie tyto překlady ani ukrajinské známosti nezmiňují, proto jsou v tomto dossier podány jako údaje jediného pramene. [ZAP02] Roku 1848 se Zap účastnil Slovanského sjezdu v Praze (podle Encyclopedia of Ukraine jako spoluorganizátor). [ZAP01; ZAP02]

Rozpory v pramenech

Délka lvovského období: Encyclopedia of Ukraine uvádí službu ve Lvově v letech 1836–1844; české Wikipedie koncové datum neuvádějí, ale návrat do Prahy datují rokem 1845. Není jasné, zda jde o různé události (konec služby a přesun), nebo o rozpor. [ZAP01; ZAP02]

Ukrajinská souvislost téměř zcela stojí na Encyclopedia of Ukraine: české Wikipedie vyjmenovávají jeho práce o Praze, Všeobecný zeměpis (1846–1851), Českomoravskou kroniku a časopis Poutník (1846–1847) a nezmiňují překlady z ukrajinštiny ani pro ukrajinskou literaturu. Uvádějí také, že první díl Českomoravské kroniky vznikl ve Lvově, bez data vydání. [ZAP01; ZAP02]

Drobné nesrovnalosti v samotných českých Wikipedii: název průvodce po Praze je uveden s rokem „1935“ místo 1835; počátek vydávání Památek archeologických a místopisných není v textu uveden, v seznamu děl stojí 1854. Tyto rozpory se Ukrajiny netýkají. [ZAP02]